+38
Zrovna jsem dočetl autobiografickou knihu od Dava Pelzera s názvem Dítě zvané „To“. Asi si řeknete proč to píši. Přiznám se, že semnou jen tak něco nezamává, ale tato kniha ano. Proč? Autor vzpomíná na své dětství, které bylo ze začátku krásné, ale pak se jeho život stal noční můrou. Vlastní mamka začala svého syna týrat… Případ Dava se stal 3 nejhorším případem Kalifornie. Není nic horšího, než když je psychicky, tělesně nebo sexuální týrané dítě. Bohužel takových případů přibývá.
V této knize je vidět boj o přežití toho to dítě. Touha žít a touha si zasloužit „lásku“ své „matky“ a otce. Dave, který neustále hladoví a touží žít jako jiné děti a nechápe proč zrovna on a neustále si myslí, že je to jeho vina.
V knize, kterou jsem právě dočetl, je vidět jak je důležité si všímat lidí kolem sebe, jak je důležité, když učitel zná své žáky a dokáže pomoci. Myslím, že kniha dítě zvané „To“ stojí za to aby jste jí otevřeli přečetli i když se přiznám, že mi často bylo do pláče.
Nejkrásnější část celé knihy je Epilog, kdy autor píše: „jsem naživu“
Kéž by nikdo z dětí nemusel trpět jakýmkoliv týrání.
