Ve svaté roce 2025 papež František při Jubileu mládeže prohlásí za svatého blahoslaveného Piera Giorgia Frassatiho. Konkrétně 3. srpna při mši svaté na Jubileu mládeže.
Milí čtenáři, jak jste poznali, máme novou podobu mého soukromého webu – blogu, kterou mi pomohl udělat můj dobrý kamarád, který se jmenuje Lukáš, kterému moc děkuji. Doufám, že se Vám tato podoba bude líbit.
Další informace o mněV celé františkánské rodině, se 2 srpna slaví svátek Panny Marie Andělské, nebo taky svátek Porciunkuly.
Svatý František v roku 1216 byl v jedné noci ponořen do modlitby v kostelíku Porciunkuli, když náhle kostelík zaplavilo velmi živé světlo a František spatřil nad oltářem Krista oděného světlem a po jeho pravici jeho Nejsvětější Matku, obklopené množstvím andělů.
Milí přátelé, nedávno se mi do rukou dostal příběh jednoho amerického vynálezce, který se jmenoval Thomas Alva Edison. Myslím, že i Vás tento příběh osloví, tak jako mě.
Jednoho dne přišel Thomas Alva Edison domů a řekl své matce: „Můj učitel mi dal tento vzkaz pro tebe.“ Oči jeho matky byli naplněné slzami, když nahlas četla dopis, který jí přinesl její syn.
„Váš syn je génius, tato škola je pro něj příliš malá a nemáme dobré učitele, kteří by ho učili, učte ho prosím sama. “
Takže máma Edisona se zapojila do vyučování svého syna.
O mnoho let později zemřela Edisonova matka a z Edisona se stal jeden z největších vynálezců století. Jednoho dne se Edison doma díval na nějaké staré rodinné věci. Najednou uviděl papír v rámu kresby na stole. Vzal si ho a otevřel. Bylo tam napsáno na papíře: „Váš syn je psychicky nemocný a my si nemůžeme dovolit, aby chodil do naší školy.“
Edison plakal celé hodiny, poté si napsal do deníku: „Thomas Alva Edison byl duševně nemocné dítě, ale pro hrdinskou matku se stal géniem století. “
Jak úžasná byla reakce mámy? Namísto toho, aby přečetla, co učitel v dopise skutečně napsala a aby se její syn necítil méně cenný, úplně otočila, co bylo na papíře napsané a vštípila svému synovi jistotu a bezpečí! Přinutila Edisona věřit, že je génius a věřila mu natolik, že s tímto ujištěním dospěl a zemřel.
Je úžasné, jakou moc mají slova povzbuzení, jak moc nám dávají ti, kteří nám věří a záleží jim na nás a tím nám dodávají sílu a pocit bezpečí…
Nevím jak Vás, ale po přečtění tohoto příběhu jsem si uvědomil, jak je tento příběh stále aktuální… Stačí slovíčko a člověk je poznamenán na hodně dlouho, jak v dobrém tak i ve zlém.
Proto si dávejme pozor co kde říkáme. Člověk má tu největší zbraň, která dokáže povzbudit a zranit, tou zbraní je náš jazyk.
Obrázek: prohlížeč Google
16.července slavíme svátek Panny Marie Karmelské, na stránkách sester karmelitek jsem našel krásné vysvětlení tohoto symbolu – škapuliře Panny Marie. Děkuji sestrám za dovolení tento článek na svém webu použít.
Škapulíř – znamení uprostřed každodenního života
Mnoho věcí v našem světě má pro nás hodnotu symbolu, např. světlo, oheň, voda; a také mnoho událostí našeho běžného života v sobě skrývá hlubší význam. Společné stolování bývá pro nás znamením přátelství. Shromáždíme-li se společně k nějaké slavnosti, může to být znamením naší společné identitty.
Potřebujeme znamení a symboly, protože nám pomáhají porozumět tomu, co se teď odehrává, tomu, co se stalo dříve anebo co nás teprve čeká. Jejich prostřednictvím poznáváme, kdo jsme – jako jednotlivci nebo skupiny lidí.
Před nějakou dobou, se ke mně dostal krásný příběh, který se mi tak zalíbil, že jsem se rozhodl Vám ho na konci tohoto roku dát na můj blog… Muže se nám zdát, že věta, která zazní níže, jako klišé, ale opravdu nás má Bůh rád a již od stvoření světa s námi počítá.
Prosím, přijmi tuto zprávu, která je určena jmenovitě Tobě: „Bůh Tě mám rád…“