ÚVOD

Milí čtenáři, jak jste poznali, máme novou podobu mého soukromého webu – blogu, kterou mi pomohl udělat můj dobrý kamarád, který se jmenuje Lukáš, kterému moc děkuji. Doufám, že se Vám tato podoba bude líbit.

Další informace o mně

Biblický citát na dnešní den
Máš něco, co bys nedostal? (1 Kor 4,7)

Bůh Tě má rád

+1
  

Před nějakou dobou, se ke mně dostal krásný příběh, který se mi tak zalíbil, že jsem se rozhodl Vám ho na konci tohoto roku dát na můj blog… Muže se nám zdát, že věta, která zazní níže, jako klišé, ale opravdu nás má Bůh  rád a již od stvoření světa s námi počítá.

Prosím, přijmi tuto zprávu, která je určena jmenovitě Tobě: „Bůh Tě mám rád…“

Chlapec, kterému je 11 let, si oblékl teplé zimní šaty a řekl svému otci: Tati, jsem připraven! Jeho otec, který byl kazatelem v místním kostele, se ho ptá: „Připraven na co?“ „Tati, je čas vyjít ven a rozdávat naše křesťanské letáky.“  „Synu, venku je velká zima a prší.  Dítě vypadá překvapeně nad reakcí svého otce a říká: „Ale tati, lidé by měli vědět, kdo je Bůh, a to i v deštivých dnech.“ „Synu, v tomhle počasí ven nepůjdu.“

Dítě se plné naděje zeptá: „Můžu jít sám? Prosím, tati!  Jeho otec, který si myslel, že se daleko nedostane, řekl: „Dobře, synu, můžeš jít. Zde jsou letáky, ale pozor.“

„Děkuju, tati!

Dítě je přichystané vyrazit do ulic svého městečka. Rozdává letáky téměř každému, koho potká. Po dvou hodinách chůze v dešti a zimě si uvědomí, že mu zbývá už jen jeden leták. Zastaví se na rohu ulice, aby počkal na dalšího kolemjdoucího, ale ulice už jsou prázdné. Hluboce rozhodnut předat tuto poslední brožuru jde ke dveřím prvního domu a před sebou zvonek. Zvonek několikrát zazvoní, ale nikdo neotevře.

Když se chlapec konečně rozhodne odejít, stejně si to rozmyslí a vrátí se. Tentokrát nejen zazvoní na zvonek, ale začne klepat na dveře koleny. Konečně se dveře otevřou a objeví se dospělá žena. Tichým hlasem a smutným pohledem se ho ptá: „Co pro tebe mohu udělat, drahé dítě?“

Se zářícíma očima a sladkým úsměvem dítě odpovídá: „Madam, omlouvám se, že vás ruším, ale chtěl jsem vám jen říct, že Bůh vás miluje a také vám chci dát poslední brožuru, která říká, jak moc vás Bůh opravdu miluje. “ Chlapec jí podal brožuru a odešel. „Děkuji ti, synu, Bůh ti žehnej!“

Příští neděli ráno, před nedělní bohoslužbou, se kazatel ptá. „Je v kostele někdo, kdo má svědectví a chtěl by se o něj podělit se všemi?“  Dáma z poslední řady vstane. Její hlas je jemný a laskavý, její oči září zvláštní září: „Nikdo mě tu nezná. Nikdy předtím jsem tu nebyla. Až do minulého týdne jsem se o Boha nezajímal a nežila jsem jako křesťan, i když jsem se narodil do křesťanské rodiny.

Před časem mi zemřel manžel a já jsem zůstala sama a beznadějná.  Minulý týden, v den, kdy byla taková zima a deštivo, jsem měla zlomené srdce, v nezvratném zoufalství žít dál, chtěla jsem spáchat sebevraždu! Ten den jsem měl pocit, že jsem se ocitl na konci své životní cesty. Popadl jsem židli a lano a pověsila jsem lano ke stropu domu. Poté, co jsem se postavil na židli, jsem uvázal uzel a dal si kolem krku provaz.

Zrovna když jsem se chystal vykopnout židli, uslyšel jsem zvonek a pak se ozvalo hlasité bouchnutí na dveře. Myslel jsem, že chvíli počkám, než návštěvník odejde. „Čekal jsem a čekal, ale rány jsou stále silnější. V uších mi to dunělo, tak hlasitě, že jsem to už nemohla ignorovat.

Říkal jsem si, kdo by to mohl být? Nikdo se nikdy nepřiblíží k mým dveřím a nikdo mě nepřišel navštívit! Uvolnila jsem si šňůru kolem krku a šla ke dveřím. Když jsem ji otevřela, nemohla jsem uvěřit svým očím! U mých dveří stálo malé dítě s tváří anděla. Jeho pohled ano, jeho pohled! Nedokážu to popsat! A slova, která vycházela z jeho úst, byla jako ústa anděla. Opět daly naději mému chladnému a zklamanému srdci. Sladkým sladkým hlasem mi řekl: Paní, přišel jsem vám jen říci, že Bůh vás miluje. Když „andílek“ odešel, zavřela jsem dveře a přečetla si každé slovo napsaného vzkazu. Srdce mi buší nevysvětlitelnou radostí! Už nepotřebuji lano a židli. Jak vidíte…

Nyní jsem šťastná dcera krále králů, Pána Ježíše. Děkuji Pánu, že mi poslal tohoto „anděla Božího“, který přišel právě včas.   Všichni v kostele plakali. Vzlykající kazatel sestoupil z pódia, přistoupil k první lavici a vzal svého milovaného syna do náruče

Pamatujme! Boží evangelium nás může změnit.

Bůh vám všem žehnej a provázej nejen v následujícím roce 2024

 

Obrázek vzat FB Mary TV

Zanech komentář

POČÍTADLO NÁVŠTĚV

TOPlist