Milí čtenáři, jak jste poznali, máme novou podobu mého soukromého webu – blogu, kterou mi pomohl udělat můj dobrý kamarád, který se jmenuje Lukáš, kterému moc děkuji. Doufám, že se Vám tato podoba bude líbit.
Chci se omluvit za pravopis… Snažím se, ale občas mi to ujede díky mé dyslexii… Pokud To někomu vadí, tak ať mi to napíše do komentářů. Ale věřte mi, že dříve to bylo ještě horší…. Tento web čtou snad jen přátelé, kteří mně znají osobně, ale věřte mi že ani Vás nechci urážet… Můj web byl určen jen pro mně a mé přátelé, to že sem chodí tolik lidí jsem ani nepočítal, ale spíš to asi vypadá jako odstrašující příklad :-DDDDD
Český jazyk mám moc rád a ve velké úctě a nechci tento mateřský jazyk urážet. Tak pokud je to moc hrozné tak můj web raději ukončím. Prosím napište mi svůj názor do komentářů a nebo na můj FB a nebo email.
Co se týká českého jazyka, tak si vůbec nevěřím.
Chci moc poděkovat svým přátelům, že mě na chyby upozorňují.
Váš
Martin
Sorry, there are no polls available at the moment.
Na začátku bych rád upozornil, že se jedná jen o mou úvahu na dané téma. Původně jsem o tomto tématu psát nechtěl, ale některé věci mě přesvědčili abych se o to pokusil a doufám, že Vás moc neurazím.
máme nový rok 2015 a každý kterého znám se mně ptal: „máš nějaké předsevzetí?“ Kladu si otázku zda-li je to tak důležité? Neboť předsevzetí typu: Nebudu jíst sladké, nebudu kouřit, nebudu…. No dejte si tam co chcete… Každý víme, že hned 2.1 a nebo Ti šťastní později, to poruší. Proto já osobně si nic takového nedávám.
Jak se říká… člověk má být věrný v maličkostech. V tom já osobně vidím cestu: věrnost v maličkostech. Každý víme jaký v tom máme problémy. Třeba v těch obyčejných věcech např.: že nebudu u PC tři hodiny, ale třeba jen 30 min a raději si něco přečtu a nebo, že půjdu dříve spát, neboť vím jak ráno pak bojuji. a mužem tak pokračovat dále. To si myslím, že je více.
Řeknete mi: „a v čem je rozdíl“? Třeba už jen v tom,že si to neřeknu jen 31.12 před půlnocí, ale každý den, neboť jak každý ví člověk rychle zapomíná a to že si každý ráno řeknu v čem ten den chci být věrný a lepší a to si myslím je více než to, že si přeji například: „světový mír.“ Začít sám u sebe je dle mého názoru to netěší.
Moc Vám přeji aby rok 2015 byl rokem, kdy se nám bude dařit tyto „maličkostí,“ naplňovat, neboť pak se nám bude dařit i ve věcech velkých.
Je štědrý den a čas radosti a veselosti a právě proto nevím, zda toto bude někdo číst, ale pokud ano, tak si myslím, že to bude stát za to, neboť papež František opět ukázal jaký je úžasný pastýř a zvláště dnes o štědrém dnu se toto Františkovo zpytování svědomí hodí.
Při svém, setkání se spolupracovníky Petrův nástupce připomněl, vztah k Pánu Bohu a k lidem a navrhl panům kardinálům a všem malinké zpytování svědomí… Po přečtení textu, který vám v plném znění zde dávám jsem se v něm také našel…
Pokoj posvátné noci, kdy se v Betlémě narodil Boží Syn.
Radost Pastýřů, když viděli dítě zavinuté do plének a položené v jeslích.
Světlo hvězdy, které ukazoval cestu nejen pastýřům, ale také třem Mudrcům od východů.
Kéž v našich rodinách nastane pokoj této posvátné noci. Radost, že se nám narodil Spasitel a kéž do našich srdcí prozáří světlo Betlémské hvězdy aby protrhlo častou tmu a nelásku v našich životech.
Česká televize uvedla film Osmy od Jiřího Stracha – černou komedii.
Titulní roli mistrně zahrál Ivan Trojan, který hraje muže Richarda. Příběh se odehrává v roce 1980 a Richard prožívá těžké chvíle… Richardův bratry emigruje a Richard musí opustit svou práci, manželka nemocnici a syn byl vyhozen z gymnázia. Pro hlavního hrdinu to, ale nekončí, Richard má veliký strach ze zubaře ke kterému na konec ani nejde a raději se opije… V opilosti podepíše chartu 77. Pro tohoto muže a jeho rodinu začínají opravdové problémy. Režisér Strach v této černé komedii ukazuje naši českou mentalitu… najdete v tomto filmu všechny české vlastnosti… Pokud chcete určitě neprohloupíte, když se na film podíváte.
Na Film se můžete podívat na stránkách české televize.
je 17 listopadu a je to 25 let od dne, kdy byla studentská demonstrace na národní třídě… Mně v té době bylo 12 let a večer jsme o ničem doma nevěděli. Až přišla domu maminka, která v tu dobu chodila do školy a doma vyprávěla, že se něco venku děje a že se něco na národní třídě stalo.
V tu dobu jsem si to tak neuvědomoval, až později mi to došlo. Později mi došlo, že se děje něco velkolepého. Začali demonstrace a ve škole jsem si začali vypravovat co se děje. Nezapomenu deníčku na to když jsem místo učení koukali na stávky v televizi, když se zpívala státní hymna a písně „jednou půjdem dál“ atd. tak pani učitelka měla vlhké a ubrečené oči. Nechápal jsem proč, až dnes to deníčku chápu, neboť když teď na ty záběry koukám tak sem vděčný, že jsme v té době byl na světě.
Do smrti nezapomenu na 25. listopadu, kdy v televizi dávali přenos z katedrály, kde byla děkovná mše za svatořečení Anežky České a stařičký kardinál Tomášek mně tenkrát jako kluka velice zaujala a jeho slova: “ Já a Církev stojíme na straně národa.“na mně zanechali hluboký dojem. Nezapomenu na demonstraci na Václavském náměstí, kdy paní Kubišová zpívala státní hymnu. Nezapomenu, když se Václav Malý na přeplněné Letenské pláni modlil Otče náš!!!
Myslím si, že ty dny i když si někteří myslí, že vše bylo nahrané a bylo to jen předaní moci, bylo velikým požehnáním, že to byli dny, kdy náš stát byl opět svobodný. Je Deníčku otázka, jak jsem se této svobody ujali my. Když jsem v tyto dny slyšel reakce pana prezidenta, tak se mi chce brečet. Kéž bychom se vrátili k těm dnům… Kéž bychom si uvědomili co svoboda je. Svoboda není lhaní, rozkrádání státu, že svoboda není, že si každý může dělat co chce…
Co myslíš Ty deníčku co je svoboda? Dle mého názoru svoboda je: především velký Boží dar, který jsme dostali a který máme. Svoboda je možnost, volit, rozhodovat a jednat podle svého nejlepšího svědomí, ale svoboda taky vyžaduje, že zasvé jednání beru zodpovědnost. Svoboda je, že můžu žít ve státě, kde mohu říci svobodně co si o dané situaci myslím, Svoboda je, že mohu vyznávat svobodně v to co věřím. atd. Svoboda je velký dar, ale také hodně dost nebezpečné „bruslení“ na tenkém ledě…
Děsně se bojím Deníčku, že naše společnost na toto zapomíná že zapomínáme co svoboda je 🙁
Co myslíte vy?
„Svatý Václave, Vévodo České země, Anežko česká přimlouvej se za nás!!! Přimlouvejte se za naší zem za naší vlast. Naše vlast vaší přímluvu velmi potřebuje… Neboť jsme se odvrátili od kořenů našeho národa.“
13.11 slavíme svátek Anežky České. Anežka pocházela z rodu Přemyslovců, jako dcera krále Přemysla Otakara I. Jako královskou dceru jí také chtěli provdat. Ona toužila po životě, kterým chtěla následovat Krista ve službě potřebním a chudým, proto zakládá špitál (dnešní nemocnici). Zakládá také řád Křížovníků s červenou hvězdou, kteří měli za úkol pomáhat nemocní a trpícím. Sama Anežka ráda nemocným sloužila.
Anežka zakládá klášter Klarisek a sama do kláštera později vstupuje a stává se také představenou. Dopisuje si ze zakladatelkou řádku klarisek sv. Klárou. 46 let řeholního života se modlila za celý národ, byla oporou svým sestrám. Umírá 2.března 1282 v pověsti svatosti.
Od své smrti byla Anežka ctěná jako světice. O její svatořečení se žádalo marně po 700 let. K jejímu svatořečení došlo 12.11. 1989 papežem Janem Pavlem II. Svatořečení Anežky se dává do souvislosti s návratem svobody skrze „sametovou revoluci“ která proběhla o pět dní později. Pro český národ začalo oživení a to také v náboženském životě.
Anežko Česká přimlouvej se za náš národ, který Tvou přímluvu potřebuje.
V roce 1989 Kardinál Tomášek při mši svaté děkoval za svatořečení Anežky… Našel jsem na Internetu fotku a tak jí do článku ještě přidávám
Dávám několik odkazů z dnů které naši vlast poznamenali….
+35
