Včera jsem sledoval přenos z Fatimy a ukončení oslav 100 let fatimského zjevení. Kladl jsem si při této slavnosti otázku, co pro mě osobně toto slavení znamenalo? Co mi toto slavení jubilea Fatimy dalo? Jak chci naplnit ve svém životě poselství Fatimy?

Tyto otázky mě napadali, když jsem se 12.10 modlil růženec a účastnil se alespoň přes internet mše svaté 13.10, spolu se zástupem lidí, kteří se shromáždili před Fatimskou bazilikou Panny Maria Růžencové.

Jak jsem si odpověděl?

Za prvé mě tyto dny naplňovali velikou vděčností, že jsem mohl být u „velikých věcí, které nám učinil Pán.“  Ano, mohl jsem být u velkých událostí celé Církve. Vše začalo v roce 2016, kdy byl mimořádný rok Božího milosrdenství, který jsem bral, jako velikou přípravu na jubileum Fatimy.

Naplňovali mě tyto dny velikou vděčnosti za mimořádné milosti tohoto ruku. Uvědomil jsem si více, když jsem hleděl na sochu Panny Marie Fatimské, na krásnou Paní oděnou v bílém, slova Pána Ježíše: „Hle Tvá Matka.“ Děkoval jsem a děkuji za veliký dar nebeské Matky, která nás vede za ruku za svým Synem a radí nám: „udělejte všechno, co Vám řekne.“ Ano, Matka Boži není ta, která pozornost směřuje na sebe, ale učí nás naše zraky, naše srdce směřovat k svému Synu.

Děkoval jsem za velkou milost pouti do Fatimy, kde jsem děkoval za všechny milosti, které jsem dostal za celý svůj život. Děkoval jsem za sympozium v Koclířově a za krásné přednášky hostů z Fatimy a za možnost být u zasvěcení naší země Neposkvrněnému srdci Panně Marii.

Kladl jsem si, ale otázku, jak chci naplnit ve svém životě poselství Fatimy? Mnoho mi v této otázce pomohl život tří Fatimských dětí.

František Marto, který měl velikou úctu ke skrytému Ježíši a k jeho mamince Marii, jak Františka oslovoval Ježíše v eucharistii. František rád navštěvoval Ježíše v eucharistii a rád o něm rozjímal a jak říkal: utěšoval za mnohé urážky…

Hyacinta Marto, která tak jako František milovala Marii, ale po vidění pekla, které děti viděli 13.7. 2017 měla velký soucit s hříšníky a často se modlila a obětovala za obrácení hříšníků. Nenechala si ujít ani okamžik, kdy dokázala přijmout, kdejakou oběť a mohla říci: „Z lásky k Tobě Ježíš a za všechny urážky proti Neposkvrněnému srdci Panny Marie.“ Tato 7letá dívenka měla velikou lásku k svatému otci, kterého děti nazývaly: „biskup v bílém…“nedokázala pochopit proč svatý otec nepřijede do Fatimy. Ptala se Lucie: „Tolik lidí přijíždí do Fatimy, proč nepřijede také svatý otec?“ Nikdy Hyacinta svatého otce neviděla, ale vždy se za svatého otce modlila.

Lucie de Santos, tato „mluvčí“ Panny Marie, která celý svůj život i přes zdi karmelitánského kláštera hlásala úctu k neposkvrněnému srdci. Vydávala svědectví k slavení prvních sobot…

Tyto tři děti nám mohou a jsou vzorem každému z nás…  Nejen v úctě k nebeské Matce, ale hlavně úctě k Eucharistii a k Trojjedinému Bohu.

Jubileum Fatimy mi pomohl si více zamilovat Trojjediného Boha, Eucharistii, modlitbu růžence a slavení prvních sobot.

Nebýt zaměřený jen sám na sebe, ale myslet i na druhé. Soucit s hříšníky a ne hned každého odsuzovat. Modlit se a obětovat se za obracený nás hříšníků.

Více jsem si uvědomil krásu Světového apoštolátu Fatimy. Jsem hrdý na to, že v tomto světovém apoštolátu mohu být.

To vše jsem si v tyto dny uvědomil a jsem stále plný vděčnosti za dary jubilea Fatimy, které neskončilo 13.10.2017, ale stále pokračuje, neboť jak říkal papež Benedikt XVI: „ Poselství Fatimy je stále aktuální.“

Přeji Vám vše dobré a doufám, že Vám toto mé svědectví třeba malinko pomohlo, pochopit krásu, ale hlavně hloubku tohoto velikého poutního místa. Krásu a hloubku Fatimského poselství.