Dnes jsem zjistil, že jsem dlouho nenapsal pokračování v rozjímání o tajemstvích svatého růžence. Dnes, kdy máme 13 den, mám jedinečnou příležitost se k tomuto rozjímání vrátit.
Upozorňuji, že se jedná o má soukromá rozjímání, tak v tom nehledejte, žádné hluboké teologické myšlenky.
1) Který byl pokřtěn v Jordánu
Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on mu bránil a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?“ Ježíš mu odpověděl: „Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všecko, co Bůh žádá.“ Tu mu Jan již nebránil. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“ Mt 3,13-17
Ježíš, vstupuje do vod Jordánu aby:“ naplnili všecko, co Bůh žádá.“ Dar křtu je veliký Boží dar. Ano, díky svátosti křtu se mohu nazývat Božím dítětem. Svatý Jan Křtitel a všichni přítomní jsou svědky svědectví Nebeského Otce, který promluvil: „Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil.“ Potřebuji, ještě větší svědectví?
„ Nebeská Maminko, děkuji, že mohu být i já Božím Synem. Děkuji, že i já jsem byl položen do „vod“ Boží Lásky. Pramen, který smyl všechny mé hříchy a byl jsem obléknut do bílého roucha.Do Tvého Neposkvrněného Srdce se svěřuji, abych byl s Tvou přímluvou opravdovým Božím dítětem.“
2) Který zjevil v Káně svou božskou moc
Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“ Jan 2,1-10
Pozvání na svatbu, kam si přišla, za svým Synem, a jeho učedníky. Svatba, která byla již výjimečná tím, že je přítomný Tvůj Syn a také Ty.
Všímáš si toho co se na svatbě děje. Všímáš si neklidu, který nastává, neboť se zjistilo, že “dochází víno.“ Tvá láska k nám, kteří potřebujeme Boží pomoc, je veliká, proto jdeš za svým Synem: „Už nemají víno.“ Víš, že Tě Tvůj Syn vždy vyslyší, proto jdeš za služebníky: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“
Rada, kterou dáváš nám všem, vždy konejte, co Vám můj Syn řekne.
„Děkuji Ti, Panno Marie, že i dnes nám radíš. Radíš nám, abychom, vždy konali, co nám Tvůj Syn řekne. Rád bych Tebe s Tvým Synem pozvat i do mého života. Tak jako si byla pozvána na svatbu, přijmi i mé pozváno do mého života. Věřím, že i mně pomůžeš, abych já vždy plnil to, co mi Tvůj Syn řekne.“
3) Který hlásal Boží království a vyzýval k pokání
Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium: „Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“ Ihned opustili sítě a šli za ním. O něco dále uviděl Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana; ti byli na lodi a spravovali sítě. Hned je povolal. A zanechali na lodi svého otce Zebedea s pomocníky a šli za ním. Mk 1,14-20
„Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ Naplnil se čas, čas, ve kterém nám učinil Pán veliké věci. Veřejné působení našeho Pána je velkolepé. Tak velkolepé, že čtyři evangelisté nám o těch to činech podávají zprávu. Často se vracejme a stále dokola čteme evangelia. Tak Božího Syna lépe poznáme.
„Nebeská Matko, na stránkách Evangelia poznávám Tvého Syna. Vyprošuj mi sílu, abych bral do rukou Písmo a vždy v něm nacházel útěchu a pomoc. “
4) Který na hoře proměnění zjevil svou slávu
Za týden po této rozmluvě vzal Ježíš s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil. A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo. A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš; zjevili se v slávě a mluvili o jeho cestě, kterou měl dokonat v Jeruzalémě. Petra a jeho druhy obestřel těžký spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu i ty dva muže, kteří byli s ním. Vtom se ti muži od něho začali vzdalovat; Petr mu řekl: „Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví. Než to dopověděl, přišel oblak a zastínil je. Když se ocitli v oblaku, zmocnila se jich bázeň. A z oblaku se ozval hlas: „Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.“ Když se hlas ozval, byl už Ježíš sám. Oni umlkli a nikomu tehdy neřekli nic o tom, co viděli. Lk 9,28-36
Rád bych kráčel, s Tebou Pane, na horu Proměnění. Adorovat tvou proměněnou tvář, která se proměnila ve své kráse, když s Tebou rozmlouval Mojžíš a Eliáš. Tvá tvář se ukázala asi podobně, jak ji uvidíme jednou tváří tvář v nebeském království.
Rád bych chtěl povzdálí naslouchat svědectví Nebeského Otce „Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.“ Svědectví, které jsme již u Jordánu slyšeli.
„Nebeská Matko, děkuji Ti, že mohu i dnes hledět na Tvého Syna, živého a přítomného v eucharistii. Děkuji Ti, že jako Petr, Jakub a Jan a mohu s úžasem hledět na proměněné tělo Tvého Syna. Díky Maria za tento veliký dar. „
5) Který ustanovil Eucharistii
Navečer usedl s Dvanácti ke stolu, a když jedli, řekl jim: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí.“ Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad to nejsem já, Pane?“ On odpověděl: „Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí. Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!“ Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: „Jsem to snad já, Mistře?“ Řekl mu: „Ty sám jsi to řekl.“ Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, toto jest mé tělo.“ Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni. Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce.“ Mt 26, 20-29.
„Toto je mé tělo… Toto je má krev…“ Smlouva nová a věčná, která se neustále opakuje ve všech chrámech. Ježíš k nám přichází v tom nejobyčejnějším způsobu. Chléb, ke kterému v dnešní době, moc úctu nemáme.
Ježíši, který k nám přicházíš, prosím Tě, ať mé srdce není z kamene, ale srdce z masa. Ať mé srdce není plné hněvu, ale plné lásky. Jsi v mém srdci plně přítomný, buď mým lékaře a vše to špatné uzdravuj.
Ježíši, děkuji Ti za tento dar a děkuji za všechny milosti, které skrze Tvé svaté tělo a Tvou svatou krev každodenně přijímám.
„Maria, děkuji Ti, že před 102 lety si ve Fatimě tří děti vedla k veliké úctě Krista přítomného v eucharistii. Děkuji Ti za příklad těchto tří dětí, kteří se vyznamenali úctou ke „skrytému Ježíši“ jek Tvého Syna děti nazývaly. Na přímluvu Fatimských děti Tě moc prosím, ať i já mám velikou úctu ke Kristu přítomného ve všech svatostáncích světa.“
Obrázek převzat z prohlížeče Google.