V červenci se ve Fatimě udála asi nejpodstatnější událost. Při těchto zjeveních Matka Boží dětem řekla, tak zvaná Fatimská tajemství. První dvě byla již známá, ale poslední třetí se rozhodl v roce 2000 při blahořečení Hyacinty a Františka papež Jan Pavel II odtajnit.

Tento článek píši před 1 sobotou měsíci, abychom hlouběji pochopili, že máme velikou naději, neboť jak Matka Boží řekla: „Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí“.

Nechme, ale hovořit sestru Lucii, která nám převypráví červencové události nejlépe:

Několik okamžiku po příchodu na Cova da Iria, když jsme se obklopeni velkým množstvím lidí pomodlili růženec, jsme spatřili záři světla, na kterou jsme byli již zvyklí, a vzápětí jsme viděli i naši Paní nad dubem.

„Co si ode mě žádáte paní?“

„Přeji si, abyste sem přišli třináctého dne příštího měsíce a pokračovali v každodenní modlitbě růžence ke cti Panny Marie Růžencové za mír ve světě a za ukončení války, protože jedině tato modlitba vám může pomoci.“

„Chtěla bych vás poprosit, abyste nám řekla, kdo jste, a abyste udělala nějaký zázrak, aby všichni uvěřili, že se nám zjevujete.“

„I nadále sem přicházejte každý měsíc. V říjnu vám řeknu, kdo jsem a co si přeji, a udělám zázrak, který budou moci vidět všichni, aby uvěřili.“…

„Obětujte se za hříšníky a často, zvláště když přinášíte nějakou oběť, říkejte: Ó Ježíši, to je z lásky k tobě, za obrácení hříšníků a na smír za hříchy spáchané proti Neposkvrněnému Srdci Mariinu.“

Když říkala tato poslední slova, znovu rozevřela dlaně jako v minulých dvou měsících.

Panna Maria v tomto zjevení ukázala vidění Pekla a vyslovila prosbu o zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Ohlásila také pronásledovaní církve a Svatého otce… V tento den Panna Maria dětem ohlásila tak zvaná Fatimské tajemství.

(Stojí za zmínku, že svět a Rusko byly Neposkvrněnému Srdci Panny Marie zasvěceny Janem Pavlem II. dne 25. března 1984. Zasvěcení obnovil v roce 2000.)

Na závěr Panna Maria dětem řekla: „Když se modlíte růženec, říkejte za každým tajemstvím: Ó, můj Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně a přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují.“

Čerpáno: Lucie de Santos: Sestra Lucie hovoří  o Fatimě. 1994 Gráfica de Coimbra 1. vydání

Předkládám zde celý text Fatimských tajemstvích.  Sestra Lucie v roce 1944 napsala, celý text tajemství, které děti dostaly od Panny Marie 13. července 1917.

Už v druhém dopise jsem předložila pochybnost, která mě trápila od 13. června do 13. července a která v tomto zjevení zmizela.

Tedy: tajemství spočívá ve třech odlišných věcech, dvě z nich chci nyní odhalit. 

První bylo tedy vidění pekla. 

Madona nám ukázala velké moře ohně, které bylo jakoby pod zemí. Do tohoto ohně byli ponoření démoni a duše jako průhledné černé nebo bronzové řeřavé uhlíky s lidským tvarem, které se míhaly v požáru a byly neseny plameny, které z nich vycházely spolu s mraky kouře a padaly na všechny strany tak, jako padají jiskry při velkých požárech, bez tíže či rovnováhy, uprostřed bolestných výkřiků a vzdechů plných zoufalství, které vyvolávaly děs a naháněly strach. Démony bylo možné rozpoznat podle hrozných a odporných zvířecích tvarů – úděsných a neznámých, ale průhledných a černých. Toto vidění trvalo chvilku. Děkujeme naší dobré nebeské Matce, která nám na začátku (v prvním zjevení) slíbila, že nás přivede do nebe; myslím, že jinak bychom byli zemřeli děsem a hrůzou. 

Pak jsme pozvedli oči k Madoně, která nám dobrotivě a smutně řekla: Viděli jste peklo, kam upadají duše ubohých hříšníků. Aby byly zachráněny, chce Bůh zavést ve světě úctu k mému Neposkvrněnému Srdci. Jestliže lidé udělají to, co vám řeknu, mnohé duše se zachrání a navrátí se jim pokoj. Válka se schyluje ke konci; nepřestanou-li však urážet Boha, začne během pontifikátů Pia XI. jiná, ještě horší. Až uvidíte noc ozářenou neznámým světlem, vězte, že je to velké znamení, které vám Bůh dává, že se chystá potrestat svět za jeho zločiny skrze válku, hlad a pronásledování církve i Svatého otce. Aby se jí zabránilo, budu žádat o zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci a o smírné přijímání o prvních sobotách. Budou-li přijaty moje požadavky, Rusko se obrátí a bude mír; když se tak nestane, rozšíří své bludy po světě a bude podněcovat války a pronásledování církve. Dobří lidé budou mučení, Svatý otec bude muset hodně trpět, mnohé národy budou zničeny. Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí. Svatý otec mi zasvětí Rusko, které se obrátí, a světu bude dopřáno údobí míru. 

Třetí část tajemství zjeveného 13. července 1917 na Cova di Iria-Fatima. 

Píšu z poslušnosti vůči tobě, můj Bože, který mi to přikazuješ skrze nejdůstojnějšího pana biskupa z Leirie a skrze tvou a mou nejsvětější Matku. 

Po dvou částech, které jsem již vyložila, jsme uviděli po levici Naší Paní, trochu výše, anděla s ohnivým mečem v levé ruce; jiskřil a vyšlehovaly z něho plameny, které jako by měly zapálit svět; avšak vyhasínaly, jakmile se dotkly záře, která vycházela z pravé ruky Naší Paní směrem k němu: anděl ukázal pravou rukou na zem a silným hlasem řekl: Pokání! Pokání! Pokání! V oslnivém světle, kterým je Bůh, jsme viděli „podobně, jako když se lidé vidí v zrcadle, kolem kterého procházejí“, bíle oblečeného biskupa, „vytušili jsme, že je to Svatý otec“. Další různí biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice vystupovali na strmou horu, na jejímž vrcholku byl velký kříž z hrubých kmenů, jako korkového dubu s kůrou; dříve než se Svatý otec dospěl, procházel velkým polorozbořeným městem, rozechvělý, kolísavým krokem, zkroušený bolestí a trýzní se modlil za duše mrtvol, které na cestě potkával; když došel na vrchol hory a padl na kolena u paty velkého kříže, byl zabit skupinou vojáků, kteří na něho vystřelili několik ran z pušek, několik šípů; stejně tak zemřeli jeden za druhým ostatní biskupové i kněží, řeholníci, řeholnice a různé světské osoby, muži i ženy různých tříd a postavení. Pod dvěma rameny kříže stáli dva andělé, každý s křišťálovou nádobou v ruce, zachycovali krev mučedníků a zalévali jí duše, které se přibližovaly k Bohu. 

Tuy. 3. ledna 1944“