+30

  

Po přečtení první knížky dítě jménem „To“ jsem se dal do hledání druhého dílu pod názvem ztracený chlapec. Nikde na internetu tuto knihu neměli a tak jsem musel do knihovny.

V noci jsem nemohl spát a tak jsem otevřel první stránky této knihy a vydal jsem se do života malého Davide, kterého týrala jeho vlastní matka. Kniha ztracený chlapec popisuje co se s malým Daviudem, kdy ho policista odvezl ze školy do dětského domova dělo… Případ se dostává k soudu a malý David dostává strach a ví, že ho soud  může vrátit k matce. Kurátorka Davidovi pomohla a malý David začíná etapu svého života, kdy odchází do pěstounské péče, který v kalifornii v 70 letech moc oblíbená nebyla a lidé na pěstouny koukali zvláštně.

Autor ukazuje, co jako chlapec prožíval. Píše tak krásným slohem, že jsem se od knihy neodtrhnul  a četl jí asi do 3 do rána, kdy jsem byl na konci…  David dokázal neskutečné, vyrovnat se svou minulostí. Ukazuje co vše jako 12ctilletý prožíval a kolik dobrých lidí mu pomáhalo. Strach, ale i touha po matce a jeho rodině v něm pořád byl.

Obdivuju Davida Pelzera, co v životě dokázal a hlavně s čím se dokázal vyrovnat. Napsat tak krásné dílo o svém životě vyžaduje odvahu a to David měl… Kéž bych jí měl i já…

Vřele Vám  knihu Ztracený chlapec doporučuji