Slavíme v tomto roce veliké výročí od upálení mistra Jana Husa. Tato naše veliká postava českých dějin, byla mnohokrát použita k špatné propagaci, především v minulých 40 letech… Kdo to mistra Jan opravdu byl? Byl to, jak říká dnešní mládež  „rebel“? Pokusím se zde napsat jeho život a pohled člověka, který si této postavy velice váží…

Jan Hus se narodil v Husinci u Prachatic. Své vzdělání získal na pražské univerzitě. Byl vysvěcen na kněze a začal sám přednášet na univerzitě. Jako katolický kněz začal kázat v betlémské kapli, jak se v praze lid říkal v Betlémě. Díky Janovým kázáním, které přednášel v českém jazyce, se tato kaple stala proslavenou a navštěvovanou po celé Praze.

Mistr Jan sám věděl o „zlořádech“, které se v celé Církvi děli a sám začal o těch to věcech uvažovat a později i kázat.

Mistr Jan moc dobře věděl, že Církev v jeho době nebyla stálá… Mimo jiné na začátku byli dva papežové, pak byli svoleni kardinálové a místo toho, aby se dohodli, zvolili třetího. Tento třetí papež, který si dal jméno Jan XXIII. Si své postavení a moc vymáhal především křižáckými válkami a na ně potřeboval peníze. Začali si v církvi proto za svátosti církve prodávat „odpustky“ (svátosti v katolické církvi jako je např. Křest, svátost smíření (zpověď), mše svatá atd.) Bohužel tady v Praze žili i kněží rozmařilým životem. Později na toto vše začal Jan ukazovat.

Mistru Janovi se stal v některých myšlenkách vzorem anglikánský filosof a myslitel 14 stol John Viklef, jehož některé myšlenky, převzal mistr Jan. Podle jeho učení, nesmí mít církev žádné pozemské statky, jediný, pramenem víry je Písmo, papež je antikrist a církev ho nepotřebuje a nad církví by měl mít moc král.

Mistr Jan se stal trnem v oku Církvi, která mu jménem papeže zakazovala kázat a konat církevní obřady. Jan Hus nedbal zákazu a odmítl papeže poslechnout a odvolal se na učení Kristovo.

Napětí v Čechách, ale v Církvi svaté houstlo a král Zikmund se rozhodl, že se vloží do této situace.  Zikmund svolává koncil do Kostinci, který měl za úkol vyřešit papežské schizma a požádá mistra Jana, aby své učení na koncilu obhájil. Sám král Janovi slíbil osobní ochranu… Na koncilu byl Jan bran jako kacíř a tak se sním také jednalo. Jan byl zatčen, krutě vyslýchán a nakonec obviněn z kacířství. Král i církevní otce žádali, aby odvolal. Jan byl v situaci, že už odvolat ani nemohl. Na jedné straně ho tlačilo jeho svědomí a Češi a na druhé straně církevní otcové. Jan trval na svém a neodvolal. Dneska by se dalo říci, že byl neúplatný a tvrdohlavý, ale v jeho situaci se mu nelze divit.

Koncilem byl prohlášen za kacíře potupně odsvěcen a předán světské moci, která ho 6 července 1415 upálila… I přesto, že byl podle koncilu zbaven kněžství, tak se i na hranici považoval za katolického kněze.

Mistr Jan byl vzdělaný kněz Církve, bohužel díky učení, učence Viklefa v některých naukách uhnul. To, ale nic nemění na faktu, že ukazoval, jak by se měli lidé v církvi chovat. Také v 15 století byli lidé i v církvi dobří a zlí. Církev má hlásat lásku a odpuštění, bohužel jako tenkrát tak i dnes se najdou lidé, kteří dělají praví opak.

Myslím, že i v dnešní době má mistr Jan své poslaní a krásu.  Jan nemá rozdělovat, ale spojovat..

Bohužel nelze omlouvat to, že v některých otázkách víry díky Viklefovi přestřelil, ale lze se dívat na jeho život a víru, která byla hluboká a čistá.

 

Na internetu jsem našel výpis z díla mistra Jana a rád ho sem dám

Mistr Jan psal především traktáty, ale i rozsáhlejší díla. Pro církev psal latinsky, pro prostý lid česky. Husova díla jsou charakteristická přístupným jazykem, jasnou kompozicí.

O církvi (De ecclesia) 

Text latinsky.

Hus pojímá církev jako společenství předurčenou ke spáse, předzvědění k zavržení k církvi patří jen vnějškově. Za příslušníka církve považuje toho, kdo žije podle Kristových přikázání, a tím dokazuje opravdovou lásku k Bohu. Kdo svými skutky jedná proti Písmu, není pravým křesťanem, a Bohem nemiluje. Hlavou církve není papež, ale Kristus, který ji svrchovaně řídí. Pokud papež jedná v rozporu s Božím slovem, pak nemá oprávnění nazývat se zástupcem Kristovým. Věřící pak nejsou povinni jej uznávat. Křesťan nemá poslouchat příkazy, které jsou v rozporu s biblí, každý křesťan má právo kontroly náboženského učení. Měřítkem pravosti učení je Bible. Opírá se o Viklefovo učení, často jej opakuje i v jiných česky psaných spisech.

 Proti bule papežské 

Text latinsky.

Vystupuje proti prodávání odpustků, přímo napadá papeže. Tento spis vedl k tomu, že byl Hus vyhoštěn z Prahy a začal působit na venkově, zde pak přizpůsobil jazyk prostému lidu.

 O šesti bludech (De sex erroribus) 

zamýšlí se nad vztahem mezi církví a světským světem.

Výklad Víry, Desatera a Páteře 

Text česky.

Výklad víry, desatera Božích přikázání a modlitby Otčenáš (Páteř je odvozené od Pater noster, latinského označení modlitby). Hus odlišuje „věřit v Boha“ a „věřit Bohu“ – věřit v existenci Boha ještě neznamená, že člověk je křesťanem. Být pravým křesťanem znamená věřit Bohu, tzn. Božímu slovu, a jednat podle něj. Věřit Bohu znamená také důvěřovat mu a milovat jej.

 

Obrázky vzaty z prohlížeče google