ÚVOD

Milí čtenáři, jak jste poznali, máme novou podobu mého soukromého webu – blogu, kterou mi pomohl udělat můj dobrý kamarád, který se jmenuje Lukáš, kterému moc děkuji. Doufám, že se Vám tato podoba bude líbit.

Další informace o mně

Biblický citát na dnešní den
Nedělejte si starosti! (Mt 6,25)

FALEŠNÉ A ZKRESLENÉ PŘEDSTAVY O BOHU

+19
  

Karikatury Boha

O Bohu mám plno falešných představ, Kateřina Lachmanová si dala tu práci a zabývala se touto problematikou o falešných představách, které o Bohu máme. Kateřina měla na toto téma mnoho přednášek a na konec vyšla i její kniha, kterou seženete v Karmelitanském nakladatelství

Důležitou část této knihy jsem našel na webu vira.cz a s jejich s laskavým svolením jsem tento článek převzal i na můj web .. Doba postní, která vrcholí nám muže pomoci se těchto zkreslených představ o dobrém Bohu zbavit… Máte k tomu odvahu? pokud ano klikněte a čtete dál 🙂

To, co si mnoho lidí představuje
pod pojmem Bůh,
díky Bohu neexistuje.
(Karl Rahner)

FALEŠNÉ A ZKRESLENÉ PŘEDSTAVY O BOHU

Bylo by těžké (a dokonce arogantní) chtít definovat Boha, který přesahuje všechny naše kategorie a pojmy a vymyká se lidské představivosti. Naše představy o Bohu mohou být totiž natolik vzdálené originálu, že náš vztah s ním spíše narušují než umožňují. Nakonec i mnozí nevěřící odmítají nikoli Boha, ale jakousi jeho karikaturu, o níž se domnívají, že představuje Boha, protože jim jej někdo takto prezentoval.
Naštěstí se nám sám Bůh přiblížil v Kristu Ježíši (“kdo vidí mne, vidí Otce” J 14,9), abychom ho alespoň částečně mohli poznat, a tak s ním mohli navázat vztah.

Zkusme tedy metodou loupání cibule (odborníci by řekli “negativní teologie”) ve světle učení Bible očistit naši představu Boha alespoň z těch nejhorších nánosů a karikatur.

1/ STAROMÓDNÍ Bůh

Je „mimo problém“, nerozumí dnešnímu člověku a dnešnímu světu, prostě „ujel mu vlak“… Je to roztřesený stařec s bílým vousem, možná trochu vzteklý a zahořklý, protože ho většina světa nechce poslouchat. Kolikrát už jsme viděli podobného šedovlasého starce na nějaké kostelní fresce a možná museli poslouchat starodávné písničky ze zažloutlého zpěvníku, za doprovodu rozvrzaných varhan, v zatuchlém kostele. Všechno napovídalo tomu, že Bůh a víra patří maximálně do muzea (pokud někam vůbec patří).

Ale: Bůh nestárne
Bůh, v něhož věří křesťané, nestárne, „není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze“ (Iz 40,28b). Nejde o stařečka, který oplakává staré dobré časy: „Hle, činím něco docela nového“ (Iz 43,18-19) – proti jeho tvůrčím schopnostem jsme všichni nenapravitelní konzervativci!
2/ Bůh SPÍCÍ, VZDÁLENÝ

Kdosi nazval tuto karikaturu „bohem – hodinářem“: Uvedl všechno do chodu, stanovil přírodní zákony a vzdálil se. Až svět „dotiká“, přijde vyúčtovat. Podle tohoto pojetí Bůh kdesi existuje, ale svět ponechává svému osudu. O jednotlivce se absolutně nezajímá. Člověk věřící v tuto karikaturu zastává krédo „co si neuděláš sám, nemáš“. Život je v tomto pojetí jako sisyfovský výstup na skleněnou horu, na jejímž vrcholu Bůh pasivně čeká.

Ale: Bůh je s námi!
Nebeský otec se však představil jako Emmanuel – „Bůh s námi“ (Mt 1,23), jako ten, kdo je nám blíž než my sami sobě, žádný detail našeho života mu není lhostejný.

 

 

3/ Bůh POLICISTA

Bůh je tu od toho, aby sledoval přestupky, aby je evidoval a trestal. Jinými slovy – strážce zákona. Někteří z nás v dětství možná slýchali: „Pánbůh tě vidí a potrestá!“ Šlo o jasnou výhrůžku. Upřený pohled takového boha vyvolává strach a nejistotu (co zas bude, co jsem zase provedl…). Člověk pak žije v pocitu, že Boží přízeň si musí tvrdě zasloužit, a hlavně: nic se nepromíjí!

Ale: Bůh je milujícím Bohem
Ježíš i apoštolové nám představují docela jiného Boha, jehož láska předchází jakékoli naše snažení a který neodplácí podle našich hříchů. V centru jeho zájmu je člověk a ne jeho přestupky.
4/ VODIČ LOUTEK

Takovýto Bůh všechno řídí, nic se na tom nedá ovlivnit, všechno je dáno předem. Člověk nic nenadělá, nic nezmění. Celý svět i život každého člověka je jakoby neviditelnými drátky ovládán ze zákulisí. Správný věřící by byl podle této karikatury vlastně uvědomělým Božím otrokem – bez vlastní vůle, bez vlastních názorů, přání a tužeb. Měl by mít „vygumovaný mozek“, protože myšlení je nežádoucí…

Ale: Bůh respektuje svobodu
Ježíš Kristus mluvil o jiném vztahu mezi Bohem a člověkem: „Nenazývám vás služebníky, ale přáteli“ (J 15,15). Apoštol Pavel zase píše, že křesťané jsou „spolupracovníky na Božím díle“ (1K 3,9). Výstižnou definici tohoto vztahu vyslovil i židovský myslitel Martin Buber: „Dějiny se tvoří setkáním lidské svobody s Boží svobodou, jež se nazývá milostí.“ Tedy žádný otrok, žádné loutky.

 

 

5/ Bůh POUZE PRO PŘÍPAD NOUZE

Člověk jej vyhledává jen jako „záchranku“ v situacích, kdy selhávají lidské prostředky. V takovémto vztahu ale chybí důvěra. Místo ní nastupuje obchodní komunikace: „Jestli tato věc dopadne dobře, tak slibuji, že…“; „Když se budu měsíc modlit, očekávám, že…“
A když takto Bůh nefunguje, když nereaguje podle našich představ a nepřistupuje na takovéto obchody, ztrácí člověk snadno zájem.

Ale: Bůh je přítel i Otec zároveň
Do našeho vztahu s Bohem patří i všechny naše strachy a problémy. V opravdovém vztahu jde však o daleko víc. Bůh naznačuje, že touží po vztahu „otec (matka)-dítě, přítel s přítelem“, manželka-manžel. A dítě přece nevyhledává otce nebo matku, jen když mu dojde kapesné…

 

6/ DĚDA MRÁZ, SANTA KLAUS

V této karikatuře je Bůh dobráckým dědečkem, který má v popisu práce nosit dárky a vůbec pracovat pro blaho člověka a odstraňovat mu ze života veškeré těžkosti. Je to Bůh tolerantní, a hlavně – nenáročný. Chápe, že jsme slabí, hřích a zlo omlouvá, v podstatě mu nic nevadí, je dobrák…
Člověku s tímto pohledem se stírá rozdíl mezi bílou a černou. Vůči Bohu neprožívá ani strach, ani lásku.

Ale: Bůh nám nemůže pomoci, nemůže nás zachránit (spasit) bez naší vůle a bez naší spolupráce
Bůh je nesmírně dobrý a milosrdný. Právě proto nás chce vytrhnout z otroctví zla a hříchu, ze začarovaného kruhu vlastního sobectví, který by nás zlikvidoval. Bůh nenávidí hřích, ale hříšníka miluje. Nabízí nám svou pomoc a cestu k sobě. Pro tuto cestu se ale musíme rozhodnout a vydat se po ní!

 

7/ TRAPIČ

Takovýto „bůh“ si libuje v lidském utrpení stylem „čím hůř, tím líp“. Kdo se má dobře, měl by mít pomalu pocit viny a honem si nějaké trápení vyrobit. Boží vůle se hledá v takovémto pojetí snadno – je to vždy ta horší možnost, vždy to pochmurnější, těžší, nepříjemnější…
Věřící člověk s takovouto představou Boha působí tísnivým a útrpným dojmem, i když se může vykázat radikálností a náročnými asketickými výkony. Ve své askezi vidí prostředek k získávání zásluh a uznání u Boha, potvrzení své hodnoty, proto ji tolik vyhledává.

Ale: Utrpení není samo o sobě dobré
I když se křesťanovi utrpení nevyhne a někdy skutečně napomáhá k růstu a očišťování, neznamená to, že je kvalitou samo o sobě. Bůh nám neslíbil, že ze světa odstraní veškeré trápení, ale slíbil nám sílu a pokoj, aby nás nezdrtilo. A již Starý zákon nás ujišťuje, že „z rozmaru lidské syny nepokoří ani nezarmoutí“ (Pl 3,25-33). V evangeliích vidíme, že Ježíš nemoci nerozdával, ale uzdravoval.

 

8/ „COSI“, „NĚCO“ NAD NÁMI, JAKÁSI „VESMÍRNÁ VYŠŠÍ INTELIGENCE“

Podle tohoto pojetí je Bůh jen vysoká inteligence vysoko nad námi, vyšší moc, vesmírná všepronikající energie. Ale ne živá bytost, s níž je možné žít ve vztahu.
Člověk vyznávající tuto karikaturu sice rozumem uznává, že Bůh může existovat, nevstupuje s ním však do vztahu, nekomunikuje s ním. Bůh se tak snadno stává věcí mezi jinými věcmi… Tento bůh samozřejmě nezná cit a soucit, ani se mnou, ani se světem.

Ale: Bůh je osoba a partner
Bůh vstupuje do lidských dějin a jedná v nich. Ne jako neurčitá božská síla, ale jako osoba a partner pro člověka. Bůh člověka oslovuje, dává se mu poznat, zve ho, aby s ním vstoupil do hlubokého osobního vztahu. Křesťanská víra pak není jen uznáním Boží existence či pravd nauky o Bohu, ale navázáním a prohlubováním tohoto vztahu s Bohem. Je to život s Bohem. A na vztahu s ním lze postavit svůj život.

 

S laskavým dovolením webu www.vira.cz

článek naleznete zde

(Autor: Kateřina Lachmanová a kolektiv;
ilustrace: Jan Šnejdar)

 

Zanech komentář

POČÍTADLO NÁVŠTĚV

TOPlist