+1

  

Milý Deníčku,

před měsícem, 12. září jsem byl na cestě na pražské letiště, kde jsem se vydal na pouť do portugalské Fatimy.

Místo, které pro můj život mnoho znamená, místo, kde jsem dostal mnoho milostí.  Putoval jsem v roce, kdy si připomínáme 100let od odchodu do nebeského království malého Františka Marto, jehož mocné přímluvě jsem vložil všechno, co jsem prožíval.

Opět jsem na tomto místě prožil 13. den měsíce září. Přijeli jsme ve 2 hodiny ráno 13. dne do hotelu, kde jsme se ubytovali. Já jsem se vypravil na místo zjevení, kde probíhalo noční bdění. Bylo to něco úžasného, když jsem se mohl ve 3.30 pomodlit růženec a být na první mši svaté v bazilice Panny Marie růžencové. Prožil jsem 13. den vzpomínkou na události před 102 lety a rozjímal nad slovy: „Pokračujete v každodenní modlitbě růžence k Panně Marii Růžencové, abyste vyprosili konec války.“

Při letošní pouti jsem si vezl veliký seznam proseb od lidí, kteří mě žádali o modlitbu. Obětoval jsem na to celé 14 září. Putoval jsem po Fatimě v místech, kde se fatimští děti tolikrát modlily v ústraní růženec. Poznával jsem promodlená místa, kde jsem zažíval přítomnost těchto dětí.  Tak jako ony jsem s jejich mocnou přímluvou mohl Pánu předkládat intence, které jsem měl napsané.

Nejkrásnější okamžik nastal, když jsem večer celý balíček mohl zanechat na místě zjevení. Pociťoval jsem jistotu, že Matka Boží všechny prosby vložila před Boži tvář.

Ještě více jsem si uvědomil mocnou zbraň, kterou máme v modlitbě posvátného růžence, v které si můžeme vyprosit mnoho milostí a darů.

Opět jsem si, Deníčku, z Fatimy dovezl ubezpečení, že nám Ježíš dal ten veliký dar, když nám předal svou Matku. „Skrze Marii ke Kristu“, není žádná laciná fráze, ale fakt, který je velikým Božím darem. Věř mi Deníčku, že já jsem příkladem toho, co mocná přímluva Nebeské Maminky dokáže.