Tak jsem uvažoval jestli mám o knize, kterou právě čtu vůbec psát, ale rozhodl jsem se že ano.
Jako kluka mě vždy fascinovala 2. světová válka a to mi zůstalo, dnes se k tomu přidal ještě komunismus. Tedy dvě ideologie, které poznamenalo mnoho lidí.
Po návštěvě koncentračního tábora v Osvětimi, který jsem navštívil 2x mě tato problematika velice zasáhla… Nejen, když člověk tento tábor navštíví, tak utrpení a zlo je v tomto prostředí hmatatelné i po 50 letech. A utrpení dva a pul milionu zvražděných židů a i těch co tuto hrůzu přežili je patrná i dnes.
Začal jsem se zajímat o lidi, kteří dokázali tak hluboko klesnout. Jako byl třeba proslavený doktor Mengele. Zakoupil jsem si knihu pod názvem Mengele – Anděl smrti od Garalda L. Posnera a Johna Wara. Tato kniha se zabývá životním příběhem toho muže.
Přiznám se, že já vydrží mnoho, ale jsem u kapitoly o působení toho to „lékaře“ v Osvětimi a musím to číst pomalu, neboť tolik hrůzy a utrpení je těžko k probrání. Lékař, který dokázal posílat na smrt miliony lidí a dělat pokusy na dětech je těžko k uvěření… Ale bohužel je to skutečnost, které se těžko věří.
Tato kniha ukazuje i jeho život, když se ukrýval a nikdy nebyl zadržen a odsouzen, aby se zodpovídal za zločiny, které dokázal spáchat.
Je ale smutné, že lidi zapomínají a myslím si, že takový tábor a nebo takovou knihu by si lidi přečíst měli, aby třeba nevznikali písničky, který zesměšňují to, co nejen tento člověk dělal. Je zarážející, že něco takového může být…
Na začátku prohlídky v tomto vyhlazovacím táboře je nápis: „Když zapomeneš co jsi si zde prožil, jsi odsouzen k tomu, abys to prožil znovu… “ To napsal jeden žid, který tuto hrůzu tábora přežil… Co myslíte, není to věta k zamyšlení?
Obrázky převzaty z prohlížeče Google