+2228 říjen. Velká oslava, předávání státních vyznamenání a den velkolepých projevů, to vše nám přináší den vzniku československého státu. Proč to píšu, když to ví i každý žák základní školy? Dovolte mi malou úvahu.
Je opravdu důvod slavit vznik českého státu? Dle mého skromného názoru bychom měli být více hrdi na naší zem, neboť počátky naší statnosti přece nezačínají roku 1918, ale již na konci 9. století a to díky Cyrilu a Metoději a Velké Moravě a později díky Václavovi a jeho babičce Ludmile. Co velký český Král a Císař Karel IV. který vydobyl našemu národu věhlas i v samotné římské říši. Český národ má hluboké kořeny, ale uvědomujeme si to? Uvědomujeme si hloubku našich kořenů? Myslím, že ne. Troufám si říci že opak je pravdou. Zapomínáme na svou identitu.
Nechci shazovat 28.říjen roku 1918 kdy velký prezident Masaryk pomohl Československu samostatnosti. Troufám si říci, že Masaryk byl velký prezident. Právem 28 říjen je den oslavy. Já jen chtěl touto úvahou malinko připomenout, že máme být více hrdi na to, že jsme Češi.
28.říjen předávání vyznamenání den kdy ti „nejlepší“ z nás dostávají ocenění. Poslední dobou i při tomto krásném „obřadu“ mám hodně stísněnou náladu. Ptáte se proč? Neboť mám pocit, že se tam spíše zveličují naši prezidenti.
Letos mě potěšili 4 jmenovaní. Statečný kněz Josef Štemberka, který byl farářem v Lidicích a Josef Toufar, který byl umučen státní bezpečností. Další milé překvapení byli dva zahraniční jmenovaní Nicholas Winton a Winston Churchil. U sira Nicholase, který bojoval za židovské děti mělo zaznít ještě slovíčko „promiňte“, že Vám Češi nepomáhali i přesto dokázal zachránit celkem 669 židovských dětí. O tomto člověku, který zachránil lidské životy byl natočen film, který se jmenuje: Nickyho rodina. Vřele film doporučuji.
Je úžasné, že pan prezident vyznamenal i padlé vojáky, ale co mě mrzelo, že zapomněl třeba na Petra z Žďáru nad Sázavou.
Co myslíte Vy milí čtenáři, nemáme být více hrdým národem?
fotografie dvou kněží otce Štemberky a otce Toufara
Fotografie byli převzaty z prohlížeče google
Jsem čech a toho si vážím =) Sice toužím po cestování po světě, případně po životě v Anglii, ale přesto jsem a navždy budu součástí českého národa. Dle mě tím nejcennějším co máme není historie, ani kulutrní památky, ale náš vlastní jazyk… Čeština. To je to, co čechy spojuje.
Čeština je úžasný jazyk. Má tolik podob, tolik možností využití a je mi vždy líto, když vidím někoho, kdo píše různě zkomolená slova či češtinu prokládá angličtinou… Ano, i já používám občas zkomoleniny, ale většninou spíše pro pobavení okolí, ne pro snahu odlišit se.
Važme si našeho jazyka. Nenechme jej, aby byl vytlačen všudypřítomnou angličtinou.