+19

  

Začal svatý týden, když v tyto dny navštívíte kostela, tak vás texty, které se při liturgii čtou, úžasně připraví na okamžiky velikonočního třídenní.  V evangelium, každého dne svatého týdne nám vypráví, co se událo, než Pán Ježíš za nás trpěl, byl ukřižován, zemřel a vstal, tedy hlavní události největších křesťanských svátků.

V neděli nás evangelisté seznamují s Ježíšem, který slavně vjel na pokorném oslátku do Jeruzalém, kdy židé volali „Hosana! Požehnaný, který přichází ve jménu Páně.“  Vzápětí, slyšíme při četbě pašijí, jak stejní lidí, kteří volali Hosana, křičí „ukřižuj ho“!

Vzápětí v pondělí u svatého Jana čteme, že Ježíš, který přichází do Betánie, kde bydlel Lazar, kterého Ježíš vzkřísil z mrtvých je pozván na hostinu… Přichází Marie, která Ježíši maže vzácným olejem nohy a utírá je svými vlasy, tato žena chtěla prokázat pánu Ježíši skutek lásky… Jidáš začíná protestovat, neboť přece taková mast se dala prodat a peníze dát chudým…   Ježíš, ale připomíná Marii, ať tuto mast schová do dne jeho pohřbu. Srov. Jan 12, 1-11

V úterý se od Jana dozvídáme, že Ježíš svým učedníkům, připomíná skutečnost: „ jeden z Vás mně zradí.“ „Jsem to snad já Pane?“ volají jeden přes druhého… Jistě každý věděl ve svém srdci, že je toho schopen. Tak jako i my křesťané 21 stol. dokážeme svého Spasitele zapírat a zrazovat.  Apoštol Jan nám do detailů ukazuje, co se událo… Ježíš své učedníky připravuje, že bude muset mnoho trpět a zemře. „Kam já jdu, tam Ty přijít nemůžeš“ tato slova, říká Ježíš Petrovi „Pane, proč nemohu jít za Tebou už teď? Svůj život za tebe položím!“ Jistě to apoštol Petr myslel dobře, ale přichází trpké upozornění našeho Pána: „ Svůj život za mne položíš? Amen, Amen, pravím Tobě: dříve než kohout zakokrhá, třikrát mně zapřeš“ Petr si musel myslet, že Ježíš přehání, ale za pár okamžiků hořce plakal, když slyšel svůj hlas, který říká“ neznám ho!“ a vzápětí kokrhání kohouta.  Srov. Jan 13,21-33.36-38

„Co mi dáte, když vám ho zradím“ slyšíme ve středu z Jidášových úst, který odešel k velekněžím. Za zradu Ježíšovu dostává třicet stříbrných… Jidáš hledá chvíli, kdy Ježíše zradí… Evangelista Matouš pokračuje ve vyprávění, kdy se chystá příprava na velikonoční večeři, kterou Židé každý rok slavili, jako připomínku, kdy je Bůh vyvedl z Egyptského otroctví a každý Izraelita si tuto událost měl připomínat touto velikonoční večeří modlitbou a vyprávěním co pro ně Bůh učinil v Egyptě, tak i Ježíš a jeho učedníci chtěli slavit: „kde chceš, abychom Ti připravili velikonoční večeři?“  „Když nastal večer, zaujal místo u stolu s dvanácti“  Evangelista Matouš dále hovoří o otázce Ježíše, že ho „někdo“ zradí… Jidáš se, až provokativně ptá:  „Jsem to snad já, mistře?“ Ježíš mu ze smutkem odpovídá: „Tys to řekl.“ Evangelista Jan v úterý psal o Jidáši, že odešel a dodává: „byla noc“ Zrada se většinou koná potajmu a v noci… Noc zrady…!  Tím začínají veliké okamžiky naší spásy…  Srov. Mt 26, 14-25

Milí čtenáři, doufám, že jsem Vám alespoň malinko pomohl nahlédnout do krásy a pokladů svatého týdne… Zda-li mi to čas dovolí, rád bych ještě v těchto dnech napsal jeden článeček o  událostech Velikonoc.

Obrázky převzaty z prohlížeče google