Milí přátelé,
je Velký pátek a v každém kostele byli velkopáteční obřady… I já byl v našem chrámě a moc jsem se na ně těšil.
Milí čtenáři, jak jste poznali, máme novou podobu mého soukromého webu – blogu, kterou mi pomohl udělat můj dobrý kamarád, který se jmenuje Lukáš, kterému moc děkuji. Doufám, že se Vám tato podoba bude líbit.
Další informace o mněJiž jen 14 dní a budou Velikonoce, co to Velikonoce jsou? Proč vlastně Velikonoce slavíme? Pokusím se Vám zde vysvětlit dny, které jsou pro všechny křesťany nejdůležitější.
Květnou nedělí začíná tak zvaný svatý týden, který připomíná přípravu Pána Ježíše na jeho utrpení a smrt. Pokud byste v tomto týdnu přišli na mši svatou, uslyšíte v evangeliu nejen o tom, jak měli apoštolové připravit beránka k velikonoční oslavě (židé si každý rok touto dobou připomínají, že je Bůh vyvedl z Egypta, a proto každý správný žid za dob Pána Ježíše putoval do Jeruzaléma, aby si tuto událost připomněl), ale i o Jidášově zradě. Aby se člověk opravdu radoval z této tak požehnané doby, je také potřeba dát si do pořádku své srdce. A čím jiným než svátostí smíření? Kde jinde je totiž více cítit tu nesmírnou lásku Pána Ježíše k nám lidem?
Ve svatém týdnu církev stále znovu prožívá jádro své víry a naděje: totiž to, že Pán Ježíš sám prošel cestu utrpení a smrti, aby nám otevřel cestu ke spáse a vzkříšení.
My si teď ve zkratce tyto dny naší spásy projdeme:
Po zveřejnění článku na mém blogu o jmenování nového českého kardinála Dominika Duky jsem listoval internetem a na stránce čt24 jsem viděl krásně upravený seznam všech českých kardinálů 20 a 21 století. Tak jsem se rozhodl, že Vám ho sem dám také, neboť je to velice zajímavé, tedy s menší úpravou.
Člověk, který se rozhoduje o svém budoucím povolání, je na jakési startovní čáře. Zkusme si to představit… Dlouhá čára, kde máme tři “běžecké dráhy”: 1. svátost manželství; 2. svátost kněžství a za 3. takzvaný svobodný stav, v kterém se dotyčný člověk snaží pomáhat druhým. Rád bych se nyní spolu s vámi zamyslel nad každou z těchto “drah”. Pamatujete si ještě na mé přirovnání o svátostech, které jsem přirovnal k horolezectví?
V našich úvahách o setkávání s Bohem ve svátostech se dnes dostáváme k setkání velmi důležitému, k setkání ve chvílích nejtěžších, ve chvílích nemoci, utrpení, tělesné slabosti a případně blížící se smrti. Těm, kdo pociťují a prožívají něco takového, církev podává pomocnou ruku — svátost nemocných. Je to v podobných situacích ta největší posila, kterou nám Pán mohl dát. Svátost nemocných je snad ze sedmi svátostí tou nejméně známou, přestože o uzdravování nemocných mluví už Písmo svaté.