Jistě každého katolického křesťana „zaskočila“ zpráva, že Benedikt XVI se vzdává svého úřadu. Na svůj web dávám plné znění jeho slov, které 11.2 2013 přednesl sboru kardinálu.
Svolal jsem tuto konzistoř nejenom kvůli třem kanonizacím, ale také proto, abych vám oznámil rozhodnutí velké důležitosti pro život církve. Po opakovaném zpytování vlastního svědomí jsem před Bohem došel k jistotě, že moje síly z důvodu pokročilého věku již nestačí na náležité vykonávání petrovského úřadu. Jsem si dobře vědom, že tato služba pro svou duchovní povahu musí být konána nejenom činy a slovy, ale neméně také utrpením a modlitbou. Nicméně, v dnešním rychle se měnícím světě zmítaném záležitostmi velkého významu pro život víry je pro řízení Petrovy bárky a hlásání evangelia zapotřebí také tělesných i duševních sil, kterých mi v posledních měsících ubylo natolik, že musím uznat svoji neschopnost spravovat úřad, který mi byl svěřen. Proto s vědomím závažnosti tohoto úkonu zcela svobodně prohlašuji, že se vzdávám služby římského biskupa, nástupce svatého Petra, kterou mne pověřili kardinálové 19. dubna 2005, takže od 28. února 2013 ve 20h bude římský stolec, stolec svatého Petra uprázdněn a bude zapotřebí, aby ten, komu to přísluší, svolal konkláve, které zvolí nového papeže.
Drazí bratři, opravdu vám ze srdce děkuji za veškerou lásku a práci, s níž jste spolu se mnou nesli tíži mého úřadu a prosím o odpuštění za všechny své nedostatky. Nyní, svěřujeme církev svatou péči našeho Nejvyššího Pastýře, našeho Pána Ježíše Krista, a prosíme Jeho svatou Matku Marii, aby svou dobrotivou mateřskou přímluvou pomohla otcům kardinálům při volbě nového papeže. Pokud jde o mne, chci nadále z celého srdce svým životem oddaným modlitbě sloužit svaté církvi Boží.“
Převzato z radia Vatikán
Po přečtení těchto slov, jsem si uvědomil, jaký to je papež, ale hlavně člověk. Dokázal s pokorou přijít a říci: bratři, nemám dostatek sil“ Dokázal vysvětlit důvod proč se úřadu nástupce Petra vzdává.
Takový to krok již zvažoval i blahoslavený Jan Pavel II. Nakonec se ale rozhodl, že i přes svou nemoc bude Petrovu „loďku“ řídit dál. Jistě, někteří budou mít papeži za zlé, že se úřadu papeže vzdává. Já jako řeholník a syn církve římské jeho krok respektuji a provázím ho svou modlitbou.
Myslím si, že máme za co tomto velkému teologovi a pastýři katolické církve děkovat. Za nás všechny to učinil kardinál Sodáno i jeho text zde v plném znění dávám.
„Svatosti, milovaný a ctihodný nástupce Petrův, jako blesk z čistého nebe zaznělo v této aule vaše pohnuté poselství. Vyslechli jsme ho s rozpaky, takřka nevěřícně. Ve vašich slovech jsme zaznamenali hluboké city, které jste vždy choval k svaté Boží církvi, k této církvi, kterou jste miloval. Dovolte mi nyní, abych jménem tohoto apoštolského večeřadla, kardinálského kolegia, jménem všech vašich drahých spolupracovníků řekl, že jsme Vám více než dříve nablízku, stejně jako během těchto světlých osmi let Vašeho pontifikátu. 19. dubna 2005, pokud se dobře pamatuji, jsem se Vás na závěr konkláve, rovněž chvějícím se hlasem ptal: „Přijímáš své kanonické zvolení papežem?“ a Vy jste bez otálení, byť s rozechvěním odpověděl, že přijímáte s důvěrou v milost Pánovu a mateřskou přímluvu Marie, Matky církve. Jako Maria jste onoho dne řekl své Ano a začal svůj světlý pontifikát v kontinuitě, o níž jste
mnohokrát mluvil, tedy v kontinuitě dvoutisíciletých dějin církve s jejími 265 předchůdci na Petrově stolci, od apoštola Petra, pokorného rybáře z Galileje, až k velkým papežům minulého století od svatého Pia X. k blahoslavenému Janu Pavlu II.
Svatý otče, ještě před 28. únorem, tedy dnem, kdy si přejete skončit tuto svoji papežskou službu, konanou s tolikerou láskou a pokorou, budeme mít ještě možnost lépe vyjádřit svoje pocity. Učiní tak pastýři a věřící rozptýlení ve světě, učiní tak mnozí lidé dobré vůle, společně s různými státními představiteli. A budeme mít ještě v tomto měsíci to potěšení slyšet Váš pastýřský hlas tento týden na Popeleční středu, potom ve čtvrtek na setkání s římským klérem, během poledních promluv před modlitbou Anděl Páně a při generálního audiencích. Potom budou i další příležitosti slyšet Váš otcovský hlas. Vaše poslání však bude pokračovat. Vy sám jste řekl, že nám budete nablízku svým svědectvím a svou modlitbou. Hvězdy budou na nebi jistě i nadále svítit a mezi námi bude podobně zářit hvězda Vašeho pontifikátu. Jsme vám nablízku, Svatý otče, požehnejte nám.“
Převzato z radia Vatikán
Obrzky převzaty z prohlížeče google
