Milí přátelé a čtenáři mého webíku,

celý dnešní den jsem uvažoval o otázkách, které jsem včera četl v jednom rozhovoru, který vedli mladí lidé o Bohu a také o tom zda-li Církev je potřeba. Četl jsem názory, které mě moc boleli i když vnitřně jsem cítil, že mají vlastně pravdu…  Také já nesu vlastně podíl na tom, že lidé na Církev hledí jako na „podivnou organizaci“ Tak jsem se rozhodl, že si udělám malou revizi jak já vnímám Církev. Nechci tuto úvahu brát jako teologickou, ale jako můj osobní pohled na Církev.

Jak jistě víme, tak Ježíš je ten, který je hlavou Církve. Neříkám jaké, neboť ze života prvních křesťanů byla Církev jednotná a já sám osobně nerad dělím Církev. Mám v úctě všechny křesťany (teď nemluvím o sektách) Každé společenství něco má. Třeba Církev Evangelická má velikou úctu k písmu svatému a jejich znalosti by mohli být příkladem všem katolíkům. Ale teď k tomu co mám na srdci.

Mockrát slyším, že Církev je zlo… Církev je ta, která upalovala čarodějnice. Církev je ta, která nám upálila mistra Jana Husa, pronásledovala Lutera,  vedla Křižácké výpravy, a nutila lidi ke křesťanství atd. Prostě Církev je „zlo“ Je toho mnoho co se Církvi vyčítá a co často slyším…

Ale copak má všechno jen jednu stranu? Neříkám, že vše co jsem třeba včera od kluků slyšel není pravda. Bohužel to pravda je, vše se to dělo a i Církev se k tomu postavila čelem a ústy papeže Jana Pavla II v roce 2000 se omluvila. Církev, ale vykonala a koná také mnoho dobrého.

Církev pro mě není organizací, ale organizmem, který je spojen s Panem Ježíšem.  V evangeliu svatého Matouše se píše,  že když se Pán Ježíš ptá svých apoštolů, za koho ho pokládají, tak Petr vydal svědectví, že je Ježíš Mesiášem. Co odpověděl Ježíš : „Ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.“ (srov. Mt 16,18)

Církev je plná lidí a kde jsou lidé tam jsou i problémy a slabosti, ale velikost Církve je ta, že je vedena někým moudřejším než jsme my lidé a díky tomu jí brány pekla nepřemohou. Tím nechci omlouvat chyby,ale tím chci říci, že velikost není v lidech ale v Bohu. Církev je organizmus a ten žije a žije po celém světě. Církev je pro mě zdroj milosti, který je prozářena svátostmi,, které Kristus ustanovil a dal jako poklad Církvi, tedy nám všem. Církev je zdroj také pomoci lidem, snaží se pomáhat nemocným a chudým na celém světě, staví nemocnice, školy a sirotčince… Snaží se o to aby lidem pomáhala.

Tak se já koukám na Církev na Matku, která je zdrojem nejen mého života, ale života lidí, kteří jsou křtem s Církvi spojeni. Na Matku, která je plna Ducha svatého, nejvíc si to uvědomuji, když slyším mluvit a jednat papeže Františka, zde vidím jak Duch svatý v Církvi působí a Církev vede.

Moc prosím Ty, kteří se na Církev koukají skrz prsty. Měj s námi trpělivost a když už Církev odsuzuješ moc prosím vezmi v potaz i dobré stránky Církve, třeba charitu a uvědom si i to, že jsou tam lidé, kteří mají chyby ale snaží se jako třeba Ty s nimi bojovat.

Omlouvám všem, kteří byli knězem nebo řeholníkem, řeholnicí nějak pohoršeni, odpusťte nám to věřte, že i my jsme lidé a když se něco děje tak mě to moc trápí a mrzí, neboť i já jsem to zažil a to mockrát a vím, že zranění od člověka je děsné, ale Bůh je mocnější a dokáže uzdravit a obrátit v dobro vše a skrz kněze Bůh skutečně působí a dělá divy.

To je má úvaha o Církvi a věřím, že třeba Vás oslovila a ukázala Vám, že Církev je i jiná než-li jí vidíme jako něco co je „zlo“

Přeji Vám vše dobré a těším se na vaše komentáře

obrázek převzat s prohlížeče Google