V církvi se vždy mělo a má co slavit, křesťané rok nazývají liturgickým rokem a nebo také církevním rokem.  V liturgickém roce je obsažen celý život Pána Ježíše a jeho dílo spásy. Proto si křesťané v období roku připomínají různé události ze života Ježíše Krista.  Dovolte  mi malou procházku slavením Liturgického  roku.

Liturgický rok začíná vždy ADVENTEM (příchod), což je doba očekávání příchodu Pána Ježíše na svět. Během adventu si  máme vytvořit touhu po setkání s Ježíšem a víc prohloubit svou víru a zbožnost. Advent je doba modlitby a pokání, ale také radosti a naděje ve spásu. Advent trvá čtyři neděle a končí 24. prosince.

Liturgický rok pokračuje VÁNOČNÍ  DOBOU, která začíná 25. prosince slavností Narození Páně. Jsou to svátky radosti, neboť Pán Ježíš se narodil pro každého z nás, i když si to málokdy uvědomujeme. Vánoční doba končí svátkem Křtu Páně, který nám přibližuje začátek jeho veřejné činnosti.

Následuje LITURGICKÉ MEZIDOBÍ. V tomto období prožíváme veřejnou činnost učení Pána Ježíše. Tento úsek trvá do úterý před Popeleční středou.

Popeleční středou začíná DOBA POSTNÍ, která trvá 40 dní a končí Bílou sobotou. Jistě jste to  již mnozí počítali, ale nikdy vám 40 dní nevyšlo. To proto, že se do postní doby nepočítají neděle. Pro nás je to doba  nového obrácení, doba postu, odříkání a modlitby, neboť se blíží den umučení Páně za naše hříchy. Ale přitom máme naději v odpuštění. Tato doba je také vyvrcholením přípravy dospělých katechumenů na jejich křest, který přijmou v noci na Bílou sobotu.

VELIKONOČNÍ TRIDUUM (triduum znamená tři dny) je památka utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně. Je to jeden svátek ve třech dnech najednou: Velký pátek, Bílá sobota a neděle Zmrtvýchvstání Páně. Začíná na Zelený čtvrtek večer — na památku Poslední večeře Páně. Triduum je největší svátek v liturgickém roce.

DOBA VELIKONOČNÍ začíná nedělí Zmrtvýchvstání Páně. Je to nejradostnější doba v roce, v ní si připomínáme slavné Zmrtvýchvstání Krista a naše vykoupení. Také si připomínáme Nanebevstoupení Páně, Seslání Ducha svatého a růst prvotní církve. Tato doba trvá 50 dní a končí slavností Seslání Ducha svatého.

Dále pokračuje druhá část LITURGICKÉHO MEZIDOBÍ, ve  které si připomínáme veřejnou činnost Pána Ježíše a k jejímu konci proroctví poukazující na jeho druhý příchod. Tato doba  vrcholí slavností Ježíše Krista Krále, to je vlastně 34. neděle v mezidobí. Takže liturgické mezidobí má 34 nedělí a končí sobotou před 1. nedělí adventní.

 

Liturgické barvy jsou barvy oděvů, které má kněz během bohoslužby na sobě. Liší se od sebe svým významem.

 

a/ Bílá barva znamená čistotu a radost. Používá se v době velikonoční a vánoční, na svátky Páně, mariánské svátky a svátky svatých, kteří nebyli mučedníky.

 

 

 

 

 

 

 

 

b/ Zelená barva znamená očekávání a naději. Používá se v liturgickém mezidobí.

 

 

 

 

 

 

 

 

c/ Červená barva je barvou krve, ohně a lásky. Používá se o slavnosti Seslání Ducha svatého, na Květnou neděli, o Velkém pátku, při oslavách utrpení Páně, o svátcích mučedníků, apoštolů a evangelistů (kromě evangelisty Jana).

 

 

 

 

 

 

 

 

d/ Fialová barva znamená pokání. Používá se v době adventní a postní, při zaopatřování (při udělování svátosti nemocných), ve zpovědnicích a při pohřbech.

 

 

 

 

 

 

 

 

e/ Růžová barva znamená radost v adventu a v postní době. Používá se na 3. adventní neděli a na 4. postní neděli (pokud ji v sakristii mají, jinak se nahrazuje barvou fialovou).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrázky převzaty z prohlížeče Google