+23

  

Můj milý deníčku,

Dlouho jsem Ti nepsal, neboť jsem neměl moc času, ale teď co mám novou web stránku tak si jí už budu, pamatovat…

Víš, kdo mi s tím pomohl? Jeden 16náctiletý kluk a jmenuje se Lukáš a je šikovný a představ si, že jiný by si za to řekli tisíce a on  si neřekl nic jen utrousil že se na tom učí… Klobouk dolů předním.  A doufám, že mu poděkuješ i Ty deníčku, neboť bez něj bych Ti nepsal .

Ale teď k mé maličkosti… já jsem zde několikrát psal, něco ze svého života a přiznám se, že nevím ani proč. A představ si deníčku, že se to lidem líbilo… Tak chci pokračovat …

Co takový člověk jako já dělá?  Jak jsem Ti to už psal.  Moje práce vlastně, ani prací není, neboť je to poslání a já to tak také beru. Někdy se to daří a někdy zas ne, tak jako to většinou bývá. Snaha je, ale někdy člověk padne a jak mi řekl jeden moudrý muž: není umění padnout a ležet, ale umění je padnout, vstát a jít dál… Tak o to se i v mém životě snažím.

Můj den se skládá z hesla, které v našem řádě je dlouhá staletí… „Modli se a pracuj“. V mém dni to je takový mantinel , který mi ukazuje, co má v mém životě důležitost…   Je čas nejen na práci, která je důležitá, ale je čas i na modlitbu, která je ještě důležitější…  Modlitba je základní pilíř mého života z té beru sílu, odhodlaní a hlavně odvahu být lepší a když se to nedaří si to přiznat a jít dál… I když se přiznám, že je to někdy moc těžké, ale modlitba mi k tomu dává sílu.

V mém dni můj deníčku je toho více… Je čas totiž i na studium, neboť mnoho povídám a dávám, tak je potřeba čerpat, abych nedopadl jak ryba na suchu… Bez čerpání se dávat druhému totiž nedá… Tak se člověk učí, čte a píše…

A co dělám za práci? Víš je to hlavně o provázení a ve školním roce o učení.. I když je pravda, že ze zdravotních důvodů jsem teď dva roky neučil, ale občas mě pozvou do škol, abych jim tam něco vykládal… snad si žáci něco odnesli, krom bolení hlavy 😀   Pak vypomáhám v našem kostele…

Tak já se Ti zas ozvu a něco napíšu