Ve středu jsme začali období, které nazýváme dobou postní. Liturgie nám nabízí možnost, se zamyslet nad Božím slovem. Nabízí nám, abychom se ztišili a naslouchali.

První neděle postní nás s Kristem přivádí na poušť, kde byl Ježíš pokoušen ďáblem. Přečtěme si nejdříve text Matoušova evangelia.

Ježíš byl vyveden od Ducha na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Když se postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby.“ On však odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst.’„ Potom ho ďábel vzal s sebou do Svatého města, postavil ho na vrchol chrámu a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů. Je přece psáno: `Svým andělům dá o tobě příkaz, takže tě ponesou na rukou, abys nenarazil nohou o kámen.’„ Ježíš mu odpověděl: „Také je psáno: `Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.’„ Zase ho vzal ďábel s sebou na velmi vysokou horu, ukázal mu všecka království světa i jejich slávu a řekl mu: „To všecko ti dám, jestliže padneš a budeš se mi klanět.“ Tu mu Ježíš řekl: „Odejdi, satane! Neboť je psáno: `Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit.’„ Potom ho ďábel nechal – i přistoupili andělé a sloužili mu. Mt 4,1-11

Matouš nám ve 4 kapitole svého evangelia píše, že po Janově křtu, Ježíš je Duchem veden na poušť: aby byl pokoušen od ďábla.  Boží Syn je Duchem veden, aby byl pokoušen. Ano, Kristus chtěl jako člověk prožít vše i pokušení. A ďábel si tu příležitost ujít nenechá a na Božího Syna zkouší to, co na každého z nás.

Ďábel moc dobře ví, koho má před sebou: „Jsi-li Syn Boží, řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby.“ Pan Ježíš je vyhladovělí a ďábel ho chce zkoušet. Ano má hlad, přece je také člověk, ale „Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst.“

Moc je veliká a ďábel to moc dobře ví a proto i Božího Syna zkouší pokušením „moci“: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů. Je přece psáno: `Svým andělům dá o tobě příkaz, takže tě ponesou na rukou, abys nenarazil nohou o kámen.“ Ano i ďábel moc dobře zná písmo a ví moc dobře co použít. Co odpoví Pán? „Také je psáno: Nebudeš pokoušet Pána, svého Boha.„

Ďábel se nevzdává a tak to potřetí zkouší na Ježíše přes bohatství, moc a slávu: „ Zase ho vzal ďábel s sebou na velmi vysokou horu, ukázal mu všecka království světa i jejich slávu a řekl mu: „To všecko ti dám, jestliže padneš a budeš se mi klanět.“ To vše Ti Ježíši dám…: „Odejdi, satane! Neboť je psáno: Pánu, svému Bohu, se budeš klanět a jen jemu sloužit.„

Ježíš je pokoušen, ale jak jsme si jistě všimli, s ďáblem nediskutuje. Odpovídá na pokušení citacemi z písma. S Ďáblem se nemá diskutovat. Jak jsme slyšeli v prvním čtení tak: Had byl nejlstivější ze všech polních zvířat, která Hospodin Bůh udělal. (Gn3,1)  Ďábel je opravdu lstiví a prohnaný, ale my patříme Kristu a proto nemá nad námi moc. Ale snaží se nás od Krista odlákat.

Ježíš byl pokoušen, tak jako každý z nás. On, ale nepodlehl, což se nám často nedaří. Ježíš tím vším, ale chtěl projít. Proč? Aby nám rozuměl. Prožil to, co prožívá každý z nás. Pán Ježíš, zažil vše co my a proto ví, když podlehneme pokušení, co nás to často stálo za boje.

Když podlehneme, Ježíš nás chce obejmout svou láskou a milosrdenstvím a říci nám: „vstaň a začni znovu.“  Nebojme se Kristus je silnější než jakékoliv zlo, jakékoliv pokušení a když nad námi Ďábel v pokušeních vyhraje, tak vždy je šance vstát a jít dál.

Tuto naději Vám všem ze srdce přeji a vyprošuji.

obrázek převzat ze stránky: www.vojtechkodet.cz