Milí přátelé, již máme jen den do Vánoc.  Když byste přišli dnes do kostela, tak uslyšíte krásný text od svatého Lukáše:  

„Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. 
Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to řekla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan!“
Namítli jí: „Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje.“ Posunky nazančovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno. On si vyžádal tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“ Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha.
Všech jejich sousedů se zmocnila bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“  (Lk 1, 57-66)

„Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní.

Rád bych se chtěl zastavit u slovíčka: „Radovali se s ní.“  Přinutilo mě dnešní evangelium se právě nad tím to slovíčkem se zamyslet, umíme se radovat? Zjistil jsem, že ne…  Stačí jen, když podáváte svaté přijímaní při mši svaté… Je pro nás radost přijímat Pána Ježíše ve svatém přijímaní? Někdy, když vidím, jak my křesťané přistupujeme ke stolu Páně, tak si kladu otázku je to pro nás opravdu chvíle radostného setkání s živým Pánem?

Radost pro nás křesťany je důležitou součástí. Je smutné vidět neradostného křesťana. Vím, že někdy se radovat nejde, ale pamatujme, že nejsme na problém sami.

Důvěřujeme opravdu našemu Pánu? Pokud našemu Pánu opravdu věříme, tak vždy úsměv na našich tvářích se objeví. Třeba nám pomůže radost pochopit a přijmout francouzský kněz Guy Gilbert.

Kněz Guy Gilbert v roce 2015 ve své knížce Štěstí. Jak ho najít, prožívat, sdílet.   Otec Gilbert píše o radosti v kapitole Oda na radost:  V knize přísloví se píše: „ radostné srdce hojí rány, kdežto ubitý duch vysušuje kosti.“ Lékaři vám to potvrdí: Člověk, který snáší své zdravotní problémy radostně, se  uzdraví rychleji než ten, kdo se nechá  nemocí sžírat a pohlcovat. Neříkal snad  Paul Claudel, že nemáme jinou povinnost než se radovat:

Deset přikázaní radosti   

1) Radost budeš od Boha žádat vytrvale každé ráno.

2) Pokoj a úsměv z tebe budou vyzařovat i ve chvílích nesouladu.

3) Ve svém srdci si budeš stálé opakovat: „ Bůh mě miluje a je stále semnou.“

4) Bez ustání se budeš snažit vidět na lidech to dobré.

5) Smutek budeš zahánět nemilosrdně ze svého nitra.

6) Stížnostem a kritice se budeš vyhýbat; nic není víc deprimujícího.

7) Své práci se budeš věnovat s lehkosti a radostným srdcem.

8) Pro návštěvníky budeš mít vždy přívětivé uvítání.

9) Trpící budeš utěšovat a zapomeneš přitom na sebe

10) Když budeš všude šířit radost, jistě zbude i na tebe

Gaston Courtois

(Guy Gilbert – Štěstí. Jak ho najít, prožívat, sdílet, Portál 2015)

 

Moc Vám přeji opravdovou radost a pokoj.
Martin

 

 

Čerpáno: adventní průvodce 2015- biskupství brněnské

Fotografie: prohlížeč google