+22

  

Již delší čas se zamýšlím a rozjímám nad textem svatého Matouše o odpuštění, tento text je velice hutný a v dnešní době aktuální… přečtěte si text sami…

Tehdy přistoupil Petr k Ježíšovi a řekl mu: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát?“ Ježíš mu odpověděl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.“
„S královstvím nebeským je to tak, jako když se jeden král rozhodl vyžádat účty od svých služebníků. Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu byl dlužen mnoho tisíc hřiven. Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu. Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: ‚Měj se mnou strpení, a všecko ti vrátím!‘ Pán se ustrnul nad oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil.
Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: ‚Zaplať mi, co jsi dlužen!‘ Jeho spoluslužebník mu padl k nohám a prosil ho: ‚Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!‘ On však nechtěl, ale šel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.
Když jeho spoluslužebníci viděli, co se přihodilo, velice se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všecko, co se stalo. Tu ho pán zavolal a řekl mu: ‚Služebníku zlý, celý tvůj dluh jsem ti odpustil, když jsi mě prosil; neměl ses také ty smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se já smiloval nad tebou?‘
A rozhněval se jeho pán a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh. – Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru.“ Mt 18,21 – 35

„Pane kolikrát mám odpustit… Snad sedmkrát?“  Každý Izraelita odpouštěl nejvíce třikrát a Petr tak odvážně praví: „až sedm krát…“  Pro Izraelitu to bylo opravdu moc a pro něj to bylo, až moc milosrdné… co, odpověděl Pán Ježíš? „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.“  To musel být nejen pro Petra šok, ale je to šok i pro nás.

Odpuštění, jaký nám to dělá veliký problém… často si říkáme:“ To přece odpustit nejde, to co mi udělali, nikdy neodpustím!“  Nedivím se, sám to zažívám a vím jak je to těžké, opravdu ze srdce odpustit…  Ježíš, když učedníkům a lidem něco chtěl vysvětlit, dělal to v podobenstvích (příběh – přirovnání)

Ježíš začíná vyprávět o odpuštění, příběh, asi pro nás lidi nepochopitelný… „ Byl král a ten měl služebníka a ten mu dlužil mnoho tisíc hřiven…“ dneska bych to přirovnal -několik miliard korun, tedy suma, kterou si nedokážeme ani představit. Král začal po služebníku dluh vymáhat a hrozil, že jeho a celou rodinu prodá do „otroctví“… Co udělal služebník? To co by udělal asi každý, padl k nohám a začal prosit: „Měj se mnou strpení, a všecko ti vrátím!“  Přichází chvíle, u které, vždy stojím a nedokáži jí pochopit: „Pán se ustrnul nad oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil.“  Pro nás nepochopitelné jednání… Tak, ale jedná dobrý Bůh s každým z nás… Když k němu přijdeme, žádáme o odpuštění, on nám ve své lásce odpouští veliké dluhy, které nejen proti němu, ale i proti sobě a bližnímu máme… Je plný lásky a odpustit nám chce a opravdu odpouští, když vidí aspoň malinko naší lítosti.

Příběh pokračuje dál.  Služebníku byl odpuštěn jeho dluh… na cestě domu potkává svého spoluslužebníka, který mu byl dlužen sto denáru. Dneska bych to přirovnal ke stokorunám, tedy proti miliardám je to pakatel.  Co udělal služebník: „‚Zaplať mi, co jsi dlužen!‘ Jeho spoluslužebník mu padl k nohám a prosil ho: ‚Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to!‘ On však nechtěl, ale šel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.“ Když si zamyslíme, je to stejná scéna, kterou zažil i onen služebník…

Neměl se i on slitovat a odpustit?  Neříká to také nám něco? Nejednáme také my tak?  Je nám také dobrý Bohem plno chyb (milionu)odpuštěno a my se nedokážeme smilovat nad svým bratrem, který nám dluží tak málo…

Vím, že je to těžké odpustit, je to moc těžké… Bůh chce, abychom dokázali odpustit, neboť on pak ve své lásce dokáže pracovat  nejen s naší bratrem, ale i s námi. Bůh nežádá, abychom zapomněli, ale chce naše odpuštění. Zapomenout to chce opravdu čas, ale i ten přijde..

Moc nám všem přeji, abychom dokázali nejen pusou odpustit, ale odpustit svým srdcem.