+20

  

Dnešní den byste v našich kostelích slyšeli toto evangelium: Ježíš řekl svým učedníkům: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť podle toho, jak soudíte, budete sami souzeni, a jakou mírou měříte, takovou se naměří vám. Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve svém oku nepozoruješ? Nebo jak chceš říkat svému bratrovi: ‚Dovol, ať ti vyndám z oka třísku‘, a sám máš ve svém oku trám! Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra.“Mt 7,1-5

Soudit a odsoudit druhého člověka, to nám často jde a to umíme dobře… Každý z nás by byl „dobrý“ soudce… Rádi kritizujeme a vidíme u druhého plno chyb.

Máme na to právo? Asi si řekneme: “ jistě, že ano přece toho bratra, souseda, vedoucího, kněze atd. moc dobře známe a vidíme do něj jak do hubené kozy.“ Opravdu? Opravdu máme to „právo“ odsoudit druhého? Kdo nám to právo dal? Vidíme do srdce a známe všechny souvislosti?

Jediný kdo to umí je Bůh a proto nám tak rozumí, neboť ví všechno… než budeš někoho odsuzovat uvědom si, že i ty máš trám ve svém oku a nemáš žádné právo někoho soudit „Nesuďte, abyste nebyli souzeni.“

Odsoudit je velice lehké, ale napravovat je ještě těžší… Kéž by Bůh dal a vzdali jsme se „povolání“ soudce a spíše prosili a uzdravení naší slepoty abychom prohlédli a viděli čistě… Pak nás totiž přejde někoho odsuzovat…