+22Opět se zamýšlím nad krásným textem Lukášova evangelia 31. neděle mezidobí. Hlavní myšlenkou je ubezpečení: Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo. My si, ale text přečteme celý.
Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Byl tam jistý člověk, jmenoval se Zacheus. Byl to vrchní celník, velmi bohatý. Rád by uviděl Ježíše, jak vypadá, ale nemohl, protože tam bylo plno lidí a on byl malé postavy. Běžel napřed a vylezl na fíkovník, aby ho uviděl, protože tudy měl procházet. Když Ježíš přišel k tomu místu, podíval se nahoru a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů: dnes musím zůstat v tvém domě.“ On rychle slezl dolů a s radostí ho přijal. Všichni, jakmile to uviděli, reptali a říkali: „Vešel jako host k hříšníkovi!“ Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovici svého majetku, Pane, dám chudým, a jestli jsem někoho o něco ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně!“ Ježíš mu řekl: „Dnes přišla do tohoto domu spása. Vždyť i on je potomek Abrahámův. Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo.“ Lk 19,1-10
Jericho, za dob Ježíšových se dá nazvat takovým „krajským“ městem, kterým procházelo mnoho lidí, především těch, kteří putovali do Jeruzaléma. Vrchním celníkem byl Zacheus, jak nám ho představuje evangelista Lukáš. Celníky každý opovrhoval, jak jsme si již vysvětlili posledně. Celník byl v očích Izreale takovým odpadem společnosti – kolaborant s Římem.
Zacheus se dozvídá a vzácné návštěvě Jericha a touží ho vidět, touží spatřit toho, o kterém tolik slyšel. Byl malé postavy a tak se nebojí „ponížit“ v očích druhých lidí. Běží napřed a škrábe se na strom, aby Ježíše viděl. Tak touží Ježíše poznat, že se vrchní celník škrabe na strom. Musela to být komická situace,tohoto malého človíčka vidět škrabajícího se na strom.
Ježíš, který vidí do srdce lidí, vidí také v celníkovi, touhu ho vidět. Ježíš se zastaví a říká větu: „Zachee, pojď rychle dolů: dnes musím zůstat v tvém domě.“ Neumíme si představit tu velikou radost, tohoto malého človíčka a proto se nedivíme, když čteme: On rychle slezl dolů a s radostí ho přijal.
Při četbě a rozjímaní tohoto textu si vždy říkám, místo Zechea vložit své jméno: „…, dnes musím zůstat v tvém domě“ Ježíš tato slova říká každému z nás. Pozveme Ježíše i my do svého domu? Nebo se přidáme spíše k těm, kteří na tuto scénu „zírají“ a pohrdavě říkají: „Vešel jako host k hříšníkovi!“
Zvláště v tyto dny si to jako křesťan hlouběji uvědomuji, jak málo stačí a druhého jsem schopný „odstřelit“ a začít jím opovrhovat. Často jako obyvatelé Jericha, tak také my: reptáme a říkáme: „Vešel jako host k hříšníkovi!“
Tato návštěva Ježíše v domě celníka, způsobila, tu radostnou proměnu srdce: „Polovici svého majetku, Pane, dám chudým, a jestli jsem někoho o něco ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně!“ Neměla by tak působit každá návštěva Ježíše v našem srdci? Neboť Ježíš k nám přichází stále a stojí před naším srdce a žádá nás: „pojď rychle dolů: dnes musím zůstat v tvém domě.“
„Pojď rychle dolů, nech všeho, já chci být dnes – stále s tebou“ Otevřeme? Když Ježíše pozveme, tak si můžeme být jistě, že i pro nás platí slova: „Dnes přišla do tohoto domu spása.“ Ježíš i nás ubezpečuje: „Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo.“
Nechme se uzdravit také my.
Krasnou neděli Vám všem