ÚVOD

Ahoj milý čtenáři, jak si poznal, máme novou podobu webu, kterou mi pomohl udělat můj dobrý kamarád, který se jmenuje Lukáš, kterému moooooooooc děkuji. Doufám, že se Ti bude líbit.

Další informace o mně

Biblický citát na dnešní den
Vzmužte se, nebojte se! (Iz 35,4)

ZAMYŠLENÍ NAD TEXTY 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ – „Což nám nehořelo srdce“

+12
  

3. neděle velikonoční nás uvádí na pouť, touto poutí nás bude provázet nejlepší průvodce. Nechme mluvit evangelistu Lukáše:

Ještě ten den (první po sobotě) se ubírali dva z učedníků do vesnice zvané Emauzy, která je vzdálena od Jeruzaléma šedesát honů. Hovořili spolu o tom všem, co se stalo. Jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim. Ale jako by jim cosi zadržovalo oči, takže ho nepoznali. Zeptal se jich: „O čem to cestou spolu rozmlouváte?“ Zastavili se celí smutní. Jeden z nich – jmenoval se Kleofáš – mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo!“ Zeptal se jich: „A co se stalo?“ Odpověděli mu: „Jak Ježíše z Nazareta, který byl prorok, mocný činem i slovem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a přední mužové odsoudili k smrti a ukřižovali. My však jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes třetí den, co se to stalo. Některé naše ženy nás sice rozrušily: Byly časně ráno u hrobu, nenalezly jeho tělo, přišly a tvrdily, že měly i vidění andělů a ti prý říkali, že on žije. Někteří z našich lidí odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy říkaly, jeho však neviděli.“ A on jim řekl: „Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci! Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak vejít do své slávy?“ Potom začal od Mojžíše, (probral dále) všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech (částech) Písma na něj vztahuje. Tak došli k vesnici, kam měli namířeno, a on dělal, jako by chtěl jít dál. Ale oni na něho naléhali: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil.“ Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi. Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. (Vtom) se jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel. Tu si mezi sebou řekli: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ Ještě tu hodinu se vydali na cestu a vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli pohromadě jedenáct (apoštolů) i jejich druhy. Ti řekli: „Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.“ Oni sami pak vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba. Lk 24,13-35

Evangelista Lukáš nám představuje situaci učedníků. Dva z nich se vydali na cestu do vesnice Emauzy. Ještě byli ze situace minulých dnů rozhozeni. Cestou situaci rozebírají. Co se jim asi honilo hlavou? Cítili se zklamáni, vystrašeni a neměli v dané situaci naději.

Do toho všeho se k nim přidává „podivný“ poutník, kterých se jich ptá: „O čem to cestou spolu rozmlouváte?“ Otázka, která oba učedníky zarmoutila: „Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo!“ Poutník jako by „provokoval“ dál: „A co se stalo?“ Apoštolové tomuto poutníkovi odpověděli: „Jak Ježíše z Nazareta, který byl prorok, mocný činem i slovem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a přední mužové odsoudili k smrti a ukřižovali. My však jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes třetí den, co se to stalo. Některé naše ženy nás sice rozrušily: Byly časně ráno u hrobu, nenalezly jeho tělo, přišly a tvrdily, že měly i vidění andělů a ti prý říkali, že on žije. Někteří z našich lidí odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy říkaly, jeho však neviděli.“

Cítíte ten smutek, zmatek a beznaděj těchto učedníků? Co jim, ale odpoví tento „zvláštní“ poutník, kterého apoštolové nepoznávají? Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci! Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak vejít do své slávy?“

Co se pak událo dále…? Poutník začíná vykládat: od Mojžíše, (probral dále) všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech (částech) Písma na něj vztahuje. Poutník vypráví a učedníci poslouchají a jsou tak udiveni, že když došli na místo a poutník chtěl pokračovat v cestě dále, apoštolové plný nadšení žádají: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil.“ Jako by jim něco říkalo, ať s ním, zůstanou.  Najednou se cítí dobře, ve svém srdci mají klid a touží, aby to tak zůstalo.

Poutník jejich žádosti vyhověl a zasedl k společnému stolu: Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. (Vtom) se jim otevřely oči a poznali ho.

Koho poznali? Celou cestu s nimi šel jejich Pán a Mistr, ten který před nimi udělal mnoho divů a zázraků. Ten, který trpěl a zemřel na kříži. Celou cestu s nimi putoval Ježíš. „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ Ježíš dokázal oslovit tak, že jim „zahořelo srdce.“

Jak je to s námi, když čteme Ježíšova slova v evangeliích? Poznáváme Pána, tak jako jeho učedníci? Také nám se Pán dává poznat? Při každé mši svaté nám Pán vysvětluje slova Písma a dává se poznat při lámání chleba. Dokážeme říci s poutníky jdoucími do Emauz: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“

Toto setkání je pro tuto dvojici tak veliké, že se ještě ten večer vydávají zpět do Jeruzaléma. Přicházejí k jedenácti apoštolům a zvěstují, co se jim přihodilo při jejich cestě a koho potkali. Také apoštolové mají zprávu: „Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.“

Pán skutečně vstal. Radostná zpráva Velikonoc. Radostná zpráva, která zní již 2 000 let. Tato zpráva zní v katakombách, kostelích, katedrálách a také na místě, kde jsou křesťané pronásledováni, trpí, nebo nemohou veřejně vyznávat svou víru.

Je tato zpráva tak radostná, abychom dokázali s učedníky říci: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil“?   

Všem Vám přeji a vyprošuji, abychom měli srdce stejně tak zapálené pro Pána, jako učedníci jdoucí do Emauz.

   

 

 

Zanech komentář

POČÍTADLO NÁVŠTĚV

TOPlist