ÚVOD

Ahoj milý čtenáři, jak si poznal, máme novou podobu webu, kterou mi pomohl udělat můj dobrý kamarád, který se jmenuje Lukáš, kterému moooooooooc děkuji. Doufám, že se Ti bude líbit.

Další informace o mně

Biblický citát na dnešní den
Vzmužte se, nebojte se! (Iz 35,4)

Zamyšlení nad texty 2. neděle Velikonoční – „Pán můj a Bůh můj!“

+12
  

Slavíme druhou neděli velikonoční a zároveň je to také neděle Božího milosrdenství a den, kdy si můžeme více uvědomit Boží blízkost a velikost Božího milosrdenství.

Evangelium druhé neděle velikonoční mně osobně pokaždé oslovuje. Moc Vás prosím začtěme se do tohoto textu:

Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj!“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a (přesto) uvěřili.“ Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu. Jan 20,19-31

 Navečer prvního dne v týdnu, začíná text dnešního evangelia, přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Každý z nás víme, co strach v našem životě dokáže udělat. Bojí se také apoštolové, mají veliký strach, až tak veliký, že dveře zavřeli.

Přesto jeden přichází i zavřenými dveřmi. Vzkříšený Pán stojí mezi nimi a říká: „Pokoj vám!“ Když učedníci viděli Pána, zaradovali se.  Radost, symbol Velikonoc.

Ježíš pokračuje dál a sděluje apoštolům poslání, které od této chvíle budou mít: „…Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“

Těmito slovy ustanovuje svatost smíření, ve které nám vzkříšený Pán ukazuje velikost svého milosrdenství.

Jediný kdo v tu chvíli v místnosti není, je Tomáš. Ten Tomáš, který říká: „Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!“ (Jan 11,16) Ten Tomáš, který Kristu pokládá otázku:  „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“ (Jan 14,5) Tomáš, který ukazuje svou hlubokou víru v Ježíše a jeho poslaní.

Proto nás může dnes překvapit Tomášova poznámka: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“

Ruku na srdce, nejsme jako Tomáš?  Dokud neuvidím, tak neuvěřím…  Občas mě překvapuje, v co lidé musí věřit, aby nevěřili! Věříme kartářkám, věštcům atd. Ale že máme před sebou živého Krista?

Jak se tváříme my? I nám Kristus totiž říká: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ I my se každý den Krista můžeme dotknout, tak jako Tomáš. Každý den Krista přijímáme ve svatém přijímání a i my můžeme spolu s Tomášem ze srdce říci: „Pán můj a Bůh můj!“ Je toto Tomášovo vyznaní, nutné komentovat?

Myslím, že ne, neboť před živým Kristem mohu opravdu jen kleknout a mlčet. Dívat se na jeho oslavené tělo a vyznat na kolenou: „Pán můj a Bůh můj!“   

Všem Vám přeji krásnou a požehnanou neděli a ujištění, že Ježíš je ten, který stojí za to ho následovat.

Ježíš je ten, který přichází do našich životů i přes zavřené dveře.

Ježíš je ten, který nám ukazuje své rány a chce, abychom se do jeho ran ponořili.

Ježíš je ten, před kterým mohu vyznat „Pán můj a Bůh můj!“

Ježíš je ten, kterého se bát nemusím, neboť nás chce obejmout svou nesmírnou láskou a svým bezedným milosrdenstvím.   

Má tedy cenu se bát, když máme takového průvodce, který je naší Pravdou, Cestou a Životem? Nebojme se, neboť vzkříšený Pán je vždy s námi… “Budu s Vámi po všechny dny, až do konce světa…“

 

Zanech komentář

POČÍTADLO NÁVŠTĚV

TOPlist