+16Slavnost Ježíše Krista Krále a závěr svatého roku, roku Božího milosrdenství. Evangelium této neděle jako by nám v tom chtělo pomoci a pochopit tento den a dalo nám odpověď. Přečtěme si text tohoto evangelia:
Když Ježíše ukřižovali, členové velerady se mu vysmívali: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li Mesiáš, Boží Vyvolený.“ Posmívali se mu i vojáci, přistupovali, podávali mu ocet a říkali: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe!“ Nad ním byl totiž nápis: „To je židovský král.“ Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „Copak ty nejsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“ Druhý ho však okřikl: „Ani ty se nebojíš Boha? Vždyť jsi odsouzen k stejnému trestu! My ovšem spravedlivě: dostáváme přece jen, jak si zasloužíme za to, co jsme spáchali, ale on neudělal nic zlého.“ A dodal: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“ Odpověděl mu: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“ Lk 23,35-43
Náš Pán se narodil jako člověk, žil jako člověk a prožil to, co prožíváme i my: radosti, ale také bolesti, výsměch a utrpení a smrt Prožíval vše co každý z nás, proto nám tolik rozumí, ví co prožíváme, neboť si to prožil také.
Ježíš je ukřižován a proces s Ježíšem jako by byl u konce. Výsměch: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li Mesiáš, Boží Vyvolený“ Posívají se mu všichni. Na kříži je cedulka: „To je židovský král.“ Cedule, která římské vojáky vedla k posměchu a pohrdání.
Jak se chlapci pletete, koho před sebou na kříži máte? Máte opravdu odsouzence? Odsouzence, který konal jen dobro? Koho před sebou máte? Krále! Krále nebe i země, Krále králů a Pána pánů.
Na otázku položenou vojáky: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe!“ Ježíš by mohl odpovědět, ale mlčí a mlčení je nejlepší odpověď. Jistě by Otec svého Syna zachránil. Ježíš byl člověk, ale byl i Bůh. Ano přišel zachránit, ale ne sebe. Přišel svou výkupnou smrtí zachránit lidi. Ano, si Král, který šel tak daleko, že nás tak miloval, že na tomto potupném kříži umírá. Nikdo to nechápe. Proč? To nemůžeme pochopit. Pochopíme to někdy? Ano, ale jen na kolenou a velikým díkem za veliké věci, které nám učinil Pán. Pochopíme to nedělního rána! Náš Pán a Král zvítězil nad smrtí a slavně vstal!
Rád bych se chtěl zdržet u jednoho z odsouzených, kteří visí na kříži vedle Ježíše. Lotr po pravici. Postava Lukášova evangelia, který ví, že si tento trest zaslouží. Pána se dokáže zastat a okřiknout druhého, který se Ježíši rouhá. Přečtěme si, co tento odsouzený po pravici říká: „Ani ty se nebojíš Boha? Vždyť jsi odsouzen k stejnému trestu! My ovšem spravedlivě: dostáváme přece jen, jak si zasloužíme za to, co jsme spáchali, ale on neudělal nic zlého.“ A dodal: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“
Odsouzený člověk, o kterém vlastně nic nevíme. Člověk, který je právem odsouzen a svůj trest přijímá. Musel Ježíše znát, alespoň z posledních dnů, neboť Jeruzalém byl plný a lidé mluvili o tomto Ježíši.
Tento člověk, který je odsouzen se Ježíše na kříži zastává, před pohrdavými slovy. Po této obhajobě, ale dodává: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“ Odpověď, která se ozývá, nemůže nechat klidnýma nikoho: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“ Odpověď, která je plná lásky a velikého milosrdenství.
Co tento odsouzený provedl? To Ježíš neřeší. Ježíš vidí do srdce a ví, že tento odsouzený lituje všeho špatného a má k němu velikou důvěru.
Končí rok Božího milosrdenství, není výstižné, že končí právě slovy tohoto evangelia? Není právě v neděli na slavnost Ježíše Krista Krále čas si sednout a děkovat za dary, které dostáváme? Není čas říci, Ježíši pamatuj na mně a nenechávej mě samotného? On Tě nenechává samotného, neboť nám slíbil, že s námi zůstane až dokonce časů.
Kéž i my jednou slyšíme od Ježíše slova: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“
Přeji Vám krásnou neděli.
Obrázky z prohlížeče Google.