Již jen 14 dní a budou Velikonoce, co to Velikonoce jsou? Proč vlastně Velikonoce slavíme? Pokusím se Vám zde vysvětlit dny, které jsou pro všechny křesťany nejdůležitější.

Květnou nedělí začíná tak zvaný svatý týden, který připomíná přípravu Pána Ježíše na jeho utrpení a smrt. Pokud byste v tomto týdnu přišli na mši svatou, uslyšíte v evangeliu nejen o tom, jak měli apoštolové připravit beránka k velikonoční oslavě (židé si každý rok touto dobou připomínají, že je Bůh vyvedl z Egypta, a proto každý správný žid za dob Pána Ježíše putoval do Jeruzaléma, aby si tuto událost připomněl), ale i o Jidášově zradě. Aby se člověk opravdu radoval z této tak požehnané doby, je také potřeba dát si do pořádku své srdce. A čím jiným než svátostí smíření? Kde jinde je totiž více cítit tu nesmírnou lásku Pána Ježíše k nám lidem?

Ve svatém týdnu církev stále znovu prožívá jádro své víry a naděje: totiž to, že Pán Ježíš sám prošel cestu utrpení a smrti, aby nám otevřel cestu ke spáse a vzkříšení.

My si teď ve zkratce tyto dny naší spásy projdeme:

Květná neděle: Oslava svatého týdne, jak jsme si už řekli, začíná Květnou nedělí slavnostním vstupem: svěcením ratolestí a průvodem. Ratolesti se žehnají s prosbou: „Požehnej také nás, ať s radostí jdeme za svým králem.“ Je to vyjádření toho, že následujme Pána  na jeho cestě utrpení a kříže. Život pokřtěného člověka znamená život prožitý s Pánem Ježíšem.

Zelený čtvrtek: Židovská velikonoční večeře — pascha — se slaví v židovských rodinách dodnes. Je připomínkou Boží záchrany před smrtí v Egyptě pro ty, jejichž domy byly označeny krví obětovaného beránka. Pascha byla počátkem Božího vyvedení židovského národa z egyptského otroctví.

Ráno a dopoledne se nekonají žádné bohoslužby, výjimkou jsou katedrály. V těch se dopoledne koná bohoslužba, při níž kněží spolu s místním biskupem obnovují své kněžské závazky, zároveň se světí olej, který se používá v následujícím liturgickém roce při udílení svátostí. Večerní bohoslužbou vstupujeme do nejposvátnější části  liturgického roku — do velikonočního třídenní, které vrcholí nedělí Zmrtvýchvstání. Při čtvrteční večerní liturgii si připomínáme ustanovení večeře Páně. Při chvalozpěvu „Sláva na výsostech Bohu“ se naposledy před velikonoční vigilií rozeznějí zvony. Po skončení eucharistie se přenáší nejsvětější svátost na boční oltář — to připomíná odchod Ježíšův do Getsemanské zahrady. Tam bude i u nás v bazilice svaté Markéty příležitost být s Pánem v jeho úzkosti (při adoraci). Ježíšovu opuštěnost znázorňují i obnažené oltáře.

Velký Pátek: Je to den, kdy se neslaví žádná mše svatá, pouze večer velkopáteční obřady. V tento den náš Pán byl potupen, odsouzen k velmi kruté smrti, ukřižování. Proto je tento den dnem přísného postu, abychom si připomněli, že Pán pro nás trpěl a umřel. Večerní bohoslužba jako i celý den nám připomíná Ježíšovo utrpení a smrt. Tato bohoslužba má tři části:

1) bohoslužba slova, při níž uslyšíme pašije (zvěst o utrpení Páně) podle Jana a přímluvy za celý svět z prvokřesťanské doby;

2) uctívání kříže;

3) příjímání.

Kněz je oblečen do červeného roucha (ornátu) a na počátku zdraví oltář hlubokou úklonou a chvílí tiché modlitby.

Bílá sobota: Na Bílou sobotu se církev dále modlí u Ježíšova hrobu a uvažuje o jeho umučení a smrti a o jeho sestoupení mezi mrtvé. V modlitbě a postu očekává jeho vzkříšení. Tento den se zásadně nekonají žádné bohoslužby.

Velikonoční vigilie:Večerní a noční bohoslužby už patří k slavnosti Zmrtvýchvstání. Je to jeden z nejkrásnějších okamžiků liturgického roku.

Tato bohoslužba se dělí na několik částí.

1) Na začátku se zapaluje oheň a rozžíhá se velikonoční svíce (paškál). Její plamen symbolizuje „pravé světlo světa, které nemůže přemoci žádná temnota“.

2) Následuje velikonoční chvalozpěv (Exsultet), oslavující Krista, který pro nás zvítězil nad hříchem a smrtí.

3) Pak přichází bohoslužba slova, která ukazuje Boha v jeho velkých a podivuhodných činech.

4) Obřad pokračuje křtem katechumenů a obnovou křestního vyznání. Křest nás spojuje se zmrtvýchvstalým Kristem.

5) Eucharistie nás pak napojuje na Ježíšův triumf a je nám všem pokrmem na naši cestu.

Neděle Zmrtvýchvstání: Kristus vstal z mrtvých za svítání „prvního dne v týdnu“ neboli „prvního dne po sobotě“ (sobota byla podle židovského kalendáře posledním dnem týdne). Svým zmrtvýchvstáním dovršil Boží stvořitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali scházet k „lámání chleba“ a tento den nazvali „dnem Páně“. Každá neděle je pro nás oslavou vykupitelského činu Ježíše Krista.

Prožijme radostně oslavu Velikonoc. Mějme radost z Boží lásky k nám, neboť tak Bůh miloval svět, že poslal svého Syna na tento svět, aby nás spasil.