+8

  

4. neděle adventní nám nabízí krásné texty. Já bych se rád, ale zamyslel nad evangeliem dnešní neděle a to nad postavou svatého Josefa.

S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Ale dříve než spolu začali bydlet, ukázalo se, že počala z Ducha svatého. Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít. Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů.“ To všecko se stalo, aby se naplnilo, co řekl Pán ústy proroků: „`Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel,‘ to znamená ‚Bůh s námi‘. Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: vzal svou ženu k sobě. Evangelium  (Mt 1,18-24)

Evangelista Matouš, který nás bude, po celý letošní liturgický rok provázet, své evangelium směřoval pro křesťany ze židovství. Proto v jeho evangeliu nalezneme mnoho narážek právě na židovství a ne jejich víru, proroky. Matoušovo evangelium, vždy poznáme, když uslyšíme větu: „To všecko se stalo, aby se naplnilo, co řekl Pán ústy proroků“. Ano to vše stalo a také naplnilo, co Pán řekl ústy našich proroků, které náš národ tak často nebral vážně. Jejich proroctví se ale naplnilo, naplnilo se v postavě Ježíšově.

Matouš svou první kapitolu začíná rodokmenem Ježíše Krista. Který je sice dlouhý a na první pohled se muže zdát nudný, ale když se podíváme hlouběji, tak zjistíme jak je jeho rodokmen pestrý. Ježíšův rodokmen končí Josefem.

Matouš ve svém evangeliu začíná právě postavou Josefa. Jako jediný jde v postavě Josefa do hloubky. Josef, snoubenec Panny Marie, která byla velice mladá, když byla zasnoubena, tak jak to v tehdejší době bylo zvykem. Josef zjistil, že je jeho snoubenka v požehnaném stavu. Matouš tuto Josefovu situaci definuje slovy: “Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít.“  Nechtěl jí vydat pohaně, říká Matouš.  Zákon izraelský mluvil jasně, že taková žena má být ukamenována. Josef to chtěl řešit touto cestou, bez skandálu jí v tichosti propustit jak praví zákon.

Musel o tom hodně uvažovat, mnoho se modlit a Bůh ho vyslyšel. Jak? Nechme promluvit Matouše: Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů.“ To všecko se stalo, aby se naplnilo, co řekl Pán ústy proroků: „`Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel,‘ to znamená ‚Bůh s námi‘

Bůh s Josefem hovoří skrze sny.  O těchto rozhovorech Matouš píše 1) v případě Panny Marie, 2) když utíkali do Egypta před Herodem a za 3) když se z Egypta vraceli zpět.

Sny i tento prostředek Bůh požívá. Co se zdá je sen, toto bychom řekli dneska. Dnešní člověk by sen rozebral a to nejlépe psychologicky…   Co udělal Josef?  Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: vzal svou ženu k sobě.

Nějak o snu nešpekulova, nerozebíral ho, ale vstal a vzal svou ženu k sobě. Důvěřoval Bohu, že co dělá, dělá dobře. Čím muže být Josef vzorem v dnešní době?  Muže být vzorem tichosti a veliké důvěry v Boží vedení.

Advent je dobou přípravy, dobou ticha a v tom nám muže být vzorem právě svatý Josef. Josef naslouchá, modlí se a koná. Udělejme si v tyto dny čas a konejme tak jako právě Josef.

Sv. Josefe, přimlouvej se za nás!