+25Každý zná události v Žďáru nad Sázavou, kde nemocná žena napadla studenty. Při tomto útoku zemřel 16ctiletý chlapec a bylo zraněno několik studentek.
Co mně, ale na tomto případu překvapilo bylo několik otázek… Jak se mohlo stát, že se nemocná žena dostala do školy? Jak nemocný člověk, který má schizofrenii a který už něco takového udělal , může běhat mezi námi? Ale tyto otázky, řešit nechci. Nechci, aby tento web byl bulvárním plátkem a hlavně myslím, že na tyto otázky nám jistě odpoví Blesk a Nova a pak policie.
Proč, ale o tomto případu píši?
Velice mně zaujala, statečnost 16nactiletého Patra, který neváhal a běžel pomoci spolužačkám, které byli v ohrožení. Statečnost, před kterým by měl sklonit každý člověk… Jsem rád, že jsou 
kolem nás stateční lidé. Stateční jsou i mezi mladými a dokonce i mnohdy mezi dětmi.
Proto nemohu souhlasit, že je naše mládež špatná a zkažená… Právě takový mladý člověk, jako byl Petr, dokáže být jako táta, dobrovolný hasič, má rád přírodu a pracuje na sobě cvičením atd. Nakonec dokáže v nebezpečí svého života jít na pomoc kamarádkám… Vím, že někteří si řeknou, život za život a škoda mladého života.
Paní, která tam byla a tohle udělala si asi ani neuvědomovala co dělá a tyhle spekulace už Petrovi život nevrátí… Myslím si, že Petr by měl být příkladem pro mladého člověka a já na něj bude v modlitbě pamatovat a prosit, aby bylo víc takových jako byl tento statečný mladý chlapec. Rodiče Petra mohou být hrdý na svého syna.
V pondělí v den pohřbu Petra mu zapálím svíčku. Přidá se někdo?
Bohužel mě, ale napadá otázek: zda-li bych to dokázal také? Já se přiznám, že nevím a docela mě to děsí… Neboť my asi odpovíte, že by to dokázal každý… Proto si tohoto mladého hocha vážím, neboť já nevím zda bych to dokázal.
Co myslíte vy? Nebo si tyhle otázky nekladete?