+2
2.neděle Velikonoční, která se také nazývá neděle Božího milosrdenství. Neděle, která by nás měla nasměřovat k Boží lásce k nám lidem. Boží milosrdenství je obrovské, neboť Boží láska je bezedná. To vše si v neděli můžeme uvědomit.
Občas slýchávám, že kdyby byl Bůh tak nejsou války atd. Přiznám se, že i já Boží logice nerozumím, ale vím, že nám lidem dal to, co nikomu ze stvoření nedal. Tomu daru říkáme svoboda. Svoboda je veliký dar, kdyby Bůh šel proti naší svobodě, tak nebyl Bohem.
Občas si kladu otázku, za co mohou právě třeba děti léčené na onkologii. Doufám, že jednou nám to Bůh vysvětlí… Neboť teď je to všechno zahrnuto tajemstvím. Jen si musíme uvědomit, že my lidé vidíme jen ten daný okamžik. Bůh vše vidí od začátku až do konce. Ví, proč se to děje, nebo před čím nás ochránil.
V čem je tedy to velké „milosrdenství?“ Určitě ne v tom, že nám Bůh automaticky jako hodný „děda“ vše odpustí. Ano, Bůh rád odpouští, ale potřebuje naší spolupráci, naší lítost. Pak se otevřou stavidla velkého Božího milosrdenství.
Bůh odpouští, ale my lidé máme tendenci se trestat sami… Jdeme ke svátosti smíření, kněz řekne to krásnou větu: „ uděluji Ti rozhřešení…“ Ale my sami si nejsme schopni si odpustit.
Boží láska je veliká, ale když my si neodpustíme, co Bůh muže udělat?
2.neděli Velikonoční si můžeme více uvědomovat, nejen Boží milosrdenství, ale položit si otázku, jak já spolupracuji s Boží Láskou? Nechávám se touto láskou nést, nebo si myslím, že jsem spravedlivější než-li je Bůh? Dokáži si i já sám odpustit?
To jsou otázky, které mě napadají, když předvečer neděle Božího milosrdenství o této Lásce rozjímám…
Krásnou neděli Vám všem