Milí čtenáři, jak jste poznali, máme novou podobu mého soukromého webu – blogu, kterou mi pomohl udělat můj dobrý kamarád, který se jmenuje Lukáš, kterému moc děkuji. Doufám, že se Vám tato podoba bude líbit.
Další informace o mně
+1
Každý občas potřebuje vypnout. Lidské tělo není stroj a proto je potřeba chvilinku dělat něco jiného. Odpočinek je velikým darem.
Proto využijme tyto dny a týdny, ne na to, abychom čas pro lenošili, ale abychom se třeba více soustředili sami na sebe. Více se věnovat své rodině a poznávat nová místa a nové věci.
Všem Vám přeji krásné prázdniny a další článek vyjde okolo 13 srpna.
+2V červenci se ve Fatimě udála asi nejpodstatnější událost. Při těchto zjeveních Matka Boží dětem řekla, tak zvaná Fatimská tajemství. První dvě byla již známá, ale poslední třetí se rozhodl v roce 2000 při blahořečení Hyacinty a Františka papež Jan Pavel II odtajnit.
Tento článek píši před 1 sobotou měsíci, abychom hlouběji pochopili, že máme velikou naději, neboť jak Matka Boží řekla: „Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí“.
Nechme, ale hovořit sestru Lucii, která nám převypráví červencové události nejlépe:
+1
Můj Deníčku,
dnes má narozeniny Matka Církev. Pán Ježíš při svém nanebevstoupení slíbil, že pošle utěšitele a pomocníka. Padesátý den v den Letnic, kdy Židé v jeruzalémském chrámu děkovali za první úrodu, se ozval silný hukot. Večeřadlo, kde se učedníci, s Matkou Marii společně modlili, naplnil Duch Svatý, který všem, kteří tam přebývali, daroval všechny své dary.
Apoštolové, kteří plni radosti a statečnosti vycházejí ven a jak promluvili, každý jim rozuměl, neboť každý této radostné zvěsti rozuměl. Učedníci vedeni Duchem Svatým hovořili cizími jazyky.
Apoštol Petr, který byl spíše povahou plachý člověk, dostává odvahu a dokáže oslovit tři tisíce lidí, kteří se nechali od apoštolů pokřtít: Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí. Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se. Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení. Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné. Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval. Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem. Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse. Sk 2,41-47
V tento den letnic slaví Církev své narozeniny. Den seslání Ducha Svatého, je den vzniku Církve. Duch svatý, který i přes slabosti a hříšnost služebníku stále mezi námi působí a svou Církev vede.
Nebojme se často zvát Ducha Svatého do svého život, neboť je dárce darů přemnohých: „Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky.“
Přátelé vše nejlepší k narozeninám, neboť co je Církev, to je živý organizmus, plný lidi. Každý má dnes narozeniny.
Obrázek: FB; nevím, kde jsem ho viděl, ale oslovil mně. Pokud bz majiteli vadilo, že jsme si obrázek půjčil ať mi napíše obrázek odstraním…
0
Můj Deníčku,
dnes osmí den novény k Duchu Svatému se modlíme o dary Ducha Svatého. Dary, které pociťuji, každý den ve svém životě. Neustále mám před očima radu, abychom každé ráno pozvali Ducha Svatého do svého začínajícího dne. Bohužel mi, ale zapomněli říci jednu podstatnou věc. Pokud pozvu Ducha Svatého do svého dne, že se začnou dít věci.
Pán, kterého pozvu, bere „smeták“ a v mém srdci udělá pořádný průvan. Přiznám se Ti Deníčku, že mnohdy na to vůbec nejsem připraven a nestačím se divit. Na konci jsem, ale šťastný, neboť není dne, abych si neuvědomil, veliké věci, které mi učinil Pán.
Pokud přijmu dary Ducha svatého, tak je to stejné jako v Jeruzalémě, kdy apoštolové přijali slíbeného pomocníka (srov. Sk 2,1-41) Jak přišel slíbený dar, tak se začali dít věci. Apoštolové najednou dostávají odvahu a v čele s Patrem vystoupí před lidem… Statečnost a odvahu, kterou v daném okamžiku získávají je zřejmá v jejich životě.
Tolikrát i já pociťuji ve svém životě vedení Ducha Svatého. Odvahu hlásat slovo Boží. Pokaždé mě dobrý Bůh používá jako svou „hlásnou troubu.“ Bez vedení Ducha svatého, bych nikdy neměl odvahu před druhé vůbec předstoupit. Tolikrát vidím, jak mi Duch Svatý radí, ale dokáže také zvýšit hlas, když dělám něco špatně. Dokáže opravdu vzít koště a snaží se vymést vše špatné co v mém životě je. Stačí mu otevřít srdce.
Pokud se modlíme: „Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nich oheň své lásky…“ Musíme být připraveni, že přijde, ale tak jak to nečekáme.
Deníčku neboj se Ducha Svatého. Duch Svatý byl u zrodu Církve právě o letnicích. Je u zrodu i našich životů. Touží jako tichý vánek přijít a pomoci nám být lepšími.
Moc Ti Deníčku přeji krásné prožití letnic
0Milí přátelé, od pátku po slavnosti Nanebevstoupení Páně se Církev podle vzoru Ježíšovi Matky a učedníků Pána Ježíše se modlí o příchod Ducha Svatého (srov. Sk 1,14).
Na webu otce Kodeta jsem našel Novénu k Duchu svatému, kterou si zde dovoluji dát. Odkaz na stránky otce Kodete, naleznete zde.
Novéna se muže používat nejen jako vrcholná příprava na slavnost seslání Ducha Svatého, ale také jako příprava k přijetí svatosti biřmování, nebo před důležitým rozhodnutím.
+1Blíží se 13. květen, kdy si budeme připomínat svátek Panny Marie Fatimské, která se zjevila třem dětem. O událostech, které se odehrávají v roce 1917 jsem psal na tomto webu. Také se o těchto událostech více dozvíte na stránkách Fatimského apoštolátu.
+2Ahoj Deníčku, zítra, 12. 5., slavíme Den matek. A k
aždý ví, co pro nás maminka znamená.
Maminka je ta, kdo nám daroval život. Maminka je ta, která když jsme byli nemocní, tak k nám v noci stávala a utěšovala nás. Maminka je ta, která když jsme upadli, běžela, aby nám pomohla vstát. Maminka je ta, která v naší pubertě, dokázala zkousnout naše pubertální výlevy. Maminka, i přes slova, která mnohdy bolela, a dohnala často k slzám, vždy dokázala odpustit. Maminka je ta, která vždy zpovzdálí sleduje, jak se nám daří a vždy se snaží pomoci…
Také Ty deníčku víš, že ať již jsme jakýkoliv, tak mamince musíme být vděční. To je jediná osoba v našem životě, která vždy za námi stát bude. Já mám veliké štěstí, že takovou maminku mám. Nikdy jsem mamince pořádně nepoděkoval. Jsem jí tolik vděčný za vše co pro mě Deníčku udělala. I když oba víme, že to nikdy lehké neměla. I přesto, že byla mlaďoučká, tak si mě dokázala nechat a přijala mě.
Děkuji své mamince, že mi vždy pomáhala a pomáhá… Čím jsem starší, tím více lituji všeho, kdy jsem jí dokázal svým jednáním a slovem ublížit a nemohu být dostatečně vděčný za její veliké otevřené a odpouštějící srdce.
Vážím si každého okamžiku, kdy s maminkou mohu být. Tolik jsme si blízcí a její smysl pro humor mě vždy odzbrojí… Tolik bych si přál, aby nám dal ještě dobrý Bůh mnoho dnů.
Deníčku, prosím Tě važ si své maminky, ať jednou nelituješ, že si mamince neřekl: „mami mám Tě moc rád a děkuji Ti za všechno.“
Všem maminkám, zvláště té mé přeji vše nejlepší k vašemu svátku a moc své mamince děkuji za všechno a především za to, že jsi.
+2Včera, když jsem dokončil článek o Božím milosrdenství, tak jsem si uvědomil, za pár dní budeme prožívat měsíc květen. Dva měsíce roku mám nejraději, květen a říjen. Oba měsíce, nám příroda ukazuje svou krásu. Květen a říjen jsou také měsíce, kdy si intenzivněji připomínáme Pannu Marii, kterou nám Ježíš svěřil a zároveň, nás své Matce daroval: „hle, Tvá Matka! Hle, Tvůj syn! (srov. 19,26-27)