Můj deníčku, slíbil jsem Ti, že Ti napíši a tak Ti píši o svém putování na poutní místo v Portugalsku.

Moje putovaní začalo již 19 večer, když jsem jel k svému zpovědníkovi, abych svou pouť na veliké Mariánské místo v Portugalsku začal s čistým srdcem… Po zpovědi jsem ještě navštívil maminku a v 23.00 jsem vyjel na hlavní nádraží…

Sedl jsem na noční vlak do Bratislavy… většinou celou cestu jsem ani nespal a koukal z okna… Do hlavního města Slovenské republiky jsem dorazil v 5.30 a začala zajímavá etapa mé poutě… Ještě v Praze jsem se rozhodl, že půjdu na mši svatou, která měla být v kostele blízko nádraží.  Na to místo jsem ani nedorazil.  Raději jsem se zeptal a jedna paní mi řekla: „běžte na horu do kopce, tam uvidíte již z dálky věž a to je ten kostel“ Přišel jsem na horu a tam po věži ani památka. Tak jsem se obrátil a jel raději zpět na „hlavní stanicu“. Po příjezdu na konečnou jsem raději vyrazil na sraz účastníků poutě… a autobusem jsme  vyrazili  do Budapeště… Na letišti jsme odevzdali zavazadla a vyzvedli letenky a vyrazili. Let byl v klidu a v pořádku přistáli v slunečném Lisabonu, kde již po návštěvě místa kam chodí i pán král pěšky. Moje zavazadlo se již točilo na pásu malinko jsem se uklidnil, neboť jsem čekal, zda-l, kufr neposlali do Číny.  Vedoucí zavelel: „směr autobus“. Lisabon jsme viděli z dálnice, ale já se již těšil do Fatimy.

Ubytovali jsme se v hotelu Regina (královna) a šli na večeři… Chtěl jsem jít na společný růženec a adorace, ale po té cestě jsem byl tak unavený, že jsem lehl a spal.

21.9.2012 pá

Probudil jsem se ráno a bylo krásné počasí… snídaně byla super a vyrazili jsme na místo, kde stojí krásné bazilika a kaple, kde se Lucii a blahoslavenému Františkovi a Hiacentě zjevila Panna Maria. Měli jsem mši svatou v kapli a já myslel na všechny, které mám rád a všechny, jsem položil na oltář…  Tak možná i určitě na Tebe.

Po mši svaté jsme se domluvil s jedním knězem, že u kaple zjevení budu moci obnovit své křestní, řeholní sliby. A znova zasvětit svůj život Panně Marii. Byla to niterná slavnost, kterou jsme prožil.

Pak byl rozchod a já zašel do adorační kaple, kde je neustále 24 hodin vystavena nejsvětější svátost… nějakou dobu jsem před Panem Ježíšem zůstal. Navštívil jsem jeden obchod a tam mě tak oslovila jedna socha Panny Marie, že jsem si ji koupil… Díky jednomu člověku, který mi dal nějaké peníze na cestu.

Odpoledne jsme měli společnou křížovou cestu, která vede přes krásnou přírodu, kde chodili i blažené děti, kterým se Panna Maria zjevila.  Byla to krásné modlitba, kterou jsme v přírodě prožili. Na konci naší cesty jsme doputovali až k 14 zastavení a zašli ke kříži, který vévodí celému kopci…

Sešli jsme dolu na místo, kde se dětem zjevil anděl Portugalska a pak do městečka kde bydleli rodiny dětí…

Navštívili jsme rodinný domek Lucie, ale pak jsme museli vyrazit zpět, abychom stihli ještě navštívit jeden obchod a ochutnávku vína…

Byl večer a my šli na společnou modlitbu růžence na místo zjevení… Modlí se tam ve všech jazycích poutníků, kteří připutovali do Fatimy. Je to zážitek, když tam zazní i náš český jazyk i když jako Čech jsem tam byl asi sám… ale modlil jsem se na hlas.

Po skončení jsem u kaple zůstal a rozhodl jsem se udělat něco co dělám vždy, když jsem na tom to místě. Poutníci mají ve zvyku se modlit růženec na kolenou a po kolenou jít ke kapli… Je vidět co vždy prožívají a obětují vše z lásky k Bohu.

22.9.2012 So

Druhý den byla mše svatá už v 5 ráno v kapli zjevení… Nikde nikdo ještě nebyl a byl klid a my slavili mši na krásném místě. Snídaně byla v 7.30 a já do té doby zůstal ještě před Pannou Marii.

Naši poutníci odjeli do Španělska a pro mě začali 2 dny, kdy jsem na tomto blaženém místě zůstal sám. Prožil jsem krásnou sobotu. Dopoledne jsem strávil v areálu Fatimské svatině, byla sobota a Portugalci chodil na toto požehnané místo. Všichni se chovali krásně a ohleduplně… V bazilice a také v kapličce zjevení se neustále soužila mše svatá a nebo se kolem lidé modlili.  A po obědě jsem sám šel na křížovou cestu, kterou jsem se rád pomodlil… byl to veliký zážitek… 95 let, kdy plno poutníků jako já přicházejí na místo zjevení a šli se také rozjímat o utrpení našeho Pána… Trvala mi pomalu 2 hodiny a pak jsem si sám prošel také městečko kde se děti narodili.  Nakonec jsem si sedl pod strom a četl jsem si knížku o pasáčcích z Fatimy.

Byl nejvyšší čas se vrátit zpět do Fatimy. Cestou jsme obdivoval staré olivovníky a rozjímal o tom co se zde před 95 lety stalo…

V sobotu večer se poutníci ze svícemi přicházeli ke kapli aby se modlili růženec… lidé se modlili a zpívali… Byl jsem tam hodně dlouho ale na konec mě vyhnala únava a já usnul pod ochranným pláštěm Panny Marie.

23.9.2012

Neděle, sluníčko bylo za mrakem, ale byl den Páně a já se chystal na mši svatou. Bohoslužba začala modlitbou ružence a po něm vyšel průvod, který ukončili 3 biskupové a na konec nosítka s Matkou Boží. I když portugalsky moc neumím, tak jako by člověk rozuměl a Lásku jsem cítil v každém slově…

Po skončení jsem na náměstí ještě zůstal a rozjímal  o tom co jsem zažil…  Na konec jsem odešel do hotelu se převléknout a zašel na oběd do jedné restaurace. Dostal jsem poukaz na jednu výstavu o životě Ježíše. Rozhod jsem se, že tam zajdu. Něco trak krásného jsem dlouho neviděl…

Byli to sochy v životní velikosti… udělané jako příběh… každého výjevu byl text evangelia… vydržel jsem tam hodně dlouho a rozjímal jsem, uvažoval, modlil jsem se. Bylo to jako živé…

Vydal jsem se zpět a moji spolupoutníci se vrátili… V areálu svatině byl eucharistický průvod a pak mše svatá při které jsem děkoval za milosti, které jsem získal…  To samé jsem dělal také při večerním růženci.

 24.9.2012 Po

Den jsem začal mši svatou, kterou jsme měli v 5.30 a já pak ještě na místě zůstal až do snídaně… když jsem odcházel, tak se mi moc nechtělo, neustále jsem se obracel a ještě zamával a pevně jsem doufal, že se třeba vrátím… Opravdu jsem se ve Fatimě cítil jako doma, na místě, kde mě čeká milující maminka…

 

Milý deníčku to jsou chvíle, které jsem zažil a moc bych Ti přál, abys to zažil také. Tobě můj milý čtenáři mohu říci jen jedno, že jsem Tam myslel i na Tebe.

Tvuj Martin

ps: na další fotky se můžete podívat zde

nebo na stránkách Fatimy zde