+2
Můj Deníčku,
v roce 1977 bylo 9. srpna úterý a přišel jsem na tento svět ve 13 hodin.
V srpnu chci děkovat především Bohu za jeho veliké dary, který jsem dostal, děkovat chci taky na své pouti do Fatimy, kam se chystám 10 září.
Deníčku, tolik si uvědomuji, že tak málo děkuji a tak chci hlavně v tyto dny napravit.
Ptáš se Deníčku za co? Především za dar života. Za veliký dar víry. Za dar neustále ochrany a vedení Nebeské Matky Panny Marie. Za dar výchovy od své maminky. Za dar povolání. Za dar tolika úžasných setkání. Za dar učit se od těch, kteří mi byli svěřeni. Je toho mnoho za co bych chtěl Deníčku děkovat.
Děkuji také Tobě Deníčků a tím i všem, kteří tento blog navštěvují. Děkuji Vám, že na tento web chodíte a tyto články čtete. Mám velikou radost, že Vás některé články oslovují.
Rád bych Tě Deníčku chtěl o něco požádat. Napiš mi do komentáře bud zde na blogu a nebo na FB to, co jsme spolu zažili a na co rád vzpomínáš…
Deníčku moc Ti děkuji za Tvé přátelství a myslím na Tebe moc prosím vzpomeň si i ty na mně.
Tvůj
Martin
Ráda se připojují na vaše pozvání.. Naše setkání bylo velice krátké… Viděla jsem vás v Brně v kostele u Minoritů .. hned jsem vás poznala a měla jsem z tohoto setkání úžasnou radost.. Byl to jen pozdrav a já měla krásný pocit a věděla jsem, že na to setkání nikdy nezapomenu..Neměl jste čas se dlouho zdržovat.. spěchal jste a já jsem odcházela hodně zklamaná.. chtěla jsem , aby jste mě povyprávěl o vaší milé mamince, sestřičce i babičce,, a o vašem dnešním domovu… Břevnovském klášteru…… Vážím si vás bratře Martine a ráda čtu vaš deníček.. Dnes vím,že jste na tom ve víře velice dobře.. milujete naší milovanou přesvatou maminku a já se stále od vás učím i když jsem byla od mládí vychovaná v lásce k Matce Boží a k Jejímu drahému Synu. Stále u sebe nosím váš krásný darek sv. růženec a ten se mnou půjde až na konečnou. Modlím se za vás- za klid .. zdraví.. a požehnání za váš klášter .. a přejí vám k vaším narozeninám,aby vaše další dny byli jen radostí a požehnáním pro všechny na které myslíte a které nosíte ve svém srdci…. vaše sestra v Kristu…
Moc se omlouvám. Já když jedu na Moravu, tak vždy krátce a snažím se navštěvovat ty, kterých si vážím, ale vždy krátce abych stihl všechny…