Můj deníčku,

naposledy jsme si psali, když papež přijel do Fatimy.  Rozhodl jsem se, že Ti napíši dneska. Rád bych Ti chtěl něco sdělit.

Již rok na svůj webík píši články o krásném místě, které se nachází ve středním Portuglasku. Kde 13 května 1917 zazněla věta: „ Modlete se každý den růženec, abyste vyprosili světu mír.“ Co pro nás vlastně tato krásná modlitba znamená?

Několikrát jsem slyšel na názor: „ růženec je jen pro staré babičky… Je to nudná modlitba…“ atd.  Pokud deníčku se budeš modlit jen stále dokola Otčenáš a 10x Zdravás a Sláva Otci… Tak to nudné bude… Ale tato modlitba má hlubší význam… Jaký? To se Ti teď pokusím vysvětlit.

Růženec je modlitba, která je hluboká a přitom jednoduchá. Průvodkyní je nám Nebeská Matka, která nás doprovází životem svého Syna a tím i životem svým. Kdo jiný Deníčku by nám svého Syna měl představit než Maminka?  A Maria je tou, která svého Syna zná.

V růženci nás Maria vede za svým Synem. V růženci vkládáme vše, co zažíváme do Neposkvrněného srdce Panny Marie.

Sám jsem se Deníčku naučil, všechny a všechno svěřovat právě Panně Marii. Vše co jsem  a co mám je na přímluvy Nebeské Matky.

Již moje babička, se ráda modlila růženec.  Babičku jsem bohužel nezažil, ale maminka vypráví, že babičku často viděla s růžencem v ruce. Věřím, že se ho modlila i za mě. Věřím, že mi v nebi vyprošuje mnoho milostí.

S růžencem jsem se seznámil u maminky našeho otce Prokopa, která mě tuto krásnou modlitbu naučila. Později jako člen řádu, jsem měl na starosti kostel a sakristii, tak jsem se tuto modlitbu pravidelně modlil s farníky.

Od té doby jsem získal lásku k této modlitbě a neumím si představit den, kdy bych v ruce růženec neměl a alespoň jeden růženec se nepomodlil.  Díky růženci jsem si zamiloval také poutní místo Fatimu.

Co mi růženec přináší? Ujištění, že si mohu sednout u nohou maminky i když žvatlám, tak mi rozumí… I když „ zlobím“ tak mě miluje i když nedělám, co mám, tak zamnou, stojí. Prostě v Marii vidím tu ženu o které píše svatý Bernard ve své homilii:

„Maria je vznešená hvězda vyšlá z Jakuba, její paprsek osvětluje celý vesmír, její záře vysoko svítí na nebi, ba až do podsvětí proniká, ozařuje i zemi, a hřeje více duši než tělo, podrobuje cnosti a ničí neřesti.

Ona je ta nejjasnější a nejskvělejší hvězda, zářící cnostmi a svítící příkladem, a po zásluze byla vyvýšena nad toto veliké a rozsáhlé moře.

Každý, kdo víš, že ve vlnobití tohoto světa se spíše zmítáme uprostřed bouří a větrů než kráčíme po pevné zemi, nespouštěj oči z této zářící hvězdy, nechceš-li, aby tě bouře pohltila. Opřou-li se do tebe vichry pokušení, narazíš-li na skaliska soužení, k hvězdě se dívej, Marii vzývej!

Jsi-li zmítán vlnami pýchy nebo ctižádosti nebo nactiutrhačství nebo žárlivosti, k hvězdě se se dívej, Marii vzývej! Otřásá-li loďkou tvé duše hněv, lakomství nebo svody těla, dívej se k Marii!  Jsi-li poděšený velikostí svých hříchů, zmatený nečistým svědomím, přestrašený hrůzou před soudem a užuž tě pohlcuje hlubina zármutku a propast zoufalství, mysli na Marii!

V nebezpečích, v úzkostech, v pochybnostech na Marii mysli, Marii vzývej! Stále ji měj na rtech, stále ji měj v srdci. Chceš-li, aby se za tebe přimlouvala, buď pamětliv příkladu, který dala svým životem.

Následuješ-li ji, nezbloudíš, prosíš-li ji, neupadneš do zoufalství, myslíš-li na ni, nechybíš, drží-li tě, neklesneš, chrání-li tě, nemusíš se bát, vede-li tě, neunavíš se, je-li k tobě milostivá, dojdeš k cíli.“

Jistě již chápeš Deníčku mou lásku k Matce Boží. Nechci, abys měl pocit, že je pro mě víc než Kristu… Pokud bych Matku Boží takto bral, tak je to špatně. Matka Boží je prostřednice, která nás vede k Bohu.

Jan Pavel II měl své heslo Totus Tuus.  Jedná se o  začáteční slova krásné modlitby jejímž autorem je sv. Ludvík z Montfortu, který tuto modlitbu sepsal v knize: O pravé mariánské úctě.

Modlitba latinsky zní: Totus tuus ego sum, et omnia mea tua sunt, mi dulcissime Jesu, per Mariam, Matrem tuam sanctam.

České znění: Jsem celý Tvůj a všechno, co mám, je Tvé, můj milý Ježíši, skrze Marii, Tvou svatou Matku.

Myslím, že tato modlitba vyjadřuje pravou úctu k Matce Boží.

Deníčku moc Ti přeji, abys neměl strach vzít do rukou růženec. Abys neměl strach se růženec modlit… Neprohloupíš neboť jak píše sv. Bernard: „V nebezpečích, v úzkostech, v pochybnostech na Marii mysli, Marii vzývej! Stále ji měj na rtech, stále ji měj v srdci. Chceš-li, aby se za tebe přimlouvala, buď pamětliv příkladu, který dala svým životem. Následuješ-li ji, nezbloudíš, prosíš-li ji, neupadneš do zoufalství, myslíš-li na ni, nechybíš, drží-li tě, neklesneš, chrání-li tě, nemusíš se bát, vede-li tě, neunavíš se, je-li k tobě milostivá, dojdeš k cíli.“