+31

  

Milý deníčku,

tak jsme prožili další Velikonoce a také radost, že Pán Ježíš v pravdě vstal… Všichni lidé by se měli veselit, výkupná oběť Pána Ježíše byla dokonána a my máme radovat, co může být úžasnějšího? Ten, který nás má rád, se za nás obětoval, trpěl a zemřel a nakonec smrt přemohl.  A to je jak říkají děti, které mám na náboženství: „Je to prostě hustý.“ Deníčku není to bomba?

Máme důvod se veselit… Včera Deníčku, jsem tak v kostele sledoval lidi, co šli k svatému přijímání a přijímali Pána Ježíše v eucharistii… Co myslíš, byla v očích lidí, kteří přijímali Krista, který zvítězil nad smrtí, radost? Deníčku u některých ne… Nedávno jsem si sám kladl otázku, jak to je s námi křesťany, dokážeme se radovat?

Papež František nás vybízí k radosti. A to je podle mého názoru důležitá věc. Křesťan nemá být smutný, ale radostný. Proč? Přece nejsi sám Deníčku, je s Tebou Kristus Pán a co víc si můžeš přát…  Můžeš mi, ale namítnout, že jsou chvíle, kdy se prostě radovat nemůžeme. Jsme smutní, něco nás trápí… Vzpomeň si Deníčku, co Kristus prožíval v zahradě, když učedníci spali a on se modlí a „dohaduje“ ze svým Otcem:  „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ (Mt 26.39)  . Byl sám a smutný a to už nemluvím o zradě a zapření.  Deníčku, kdo jiný by Ti měl rozumět víc než právě Ježíš? On to prožil a moc dobře ví, co prožíváš také Ty.  A to je přece další důvod k radosti…

Deníčku, také Tobě zmrtvýchvstalý Kristus říká: „neboj se!“

Všem Vám jménem Deníčku přeji krásné a požehnané Velikonoce

Martin

Obrázek vzat z prohlížeče Google