ÚVOD

Ahoj milý čtenáři, jak si poznal, máme novou podobu webu, kterou mi pomohl udělat můj dobrý kamarád, který se jmenuje Lukáš, kterému moooooooooc děkuji. Doufám, že se Ti bude líbit.

Další informace o mně

Biblický citát na dnešní den
Duch svatý vás naučí všemu. (Jan 14,26)

PŘÍSPĚVKY V RUBRICE

deníček

0
  

Ahoj Deníčku, zítra, 12. 5., slavíme Den matek. A každý ví, co pro nás maminka znamená.

Maminka je ta, kdo nám daroval život. Maminka je ta, která když jsme byli nemocní, tak k nám v noci stávala a utěšovala nás. Maminka je ta, která když jsme upadli, běžela, aby nám pomohla vstát. Maminka je ta, která v naší pubertě, dokázala zkousnout naše pubertální výlevy. Maminka, i přes slova, která mnohdy bolela, a dohnala často k slzám, vždy dokázala odpustit.  Maminka je ta, která vždy zpovzdálí sleduje, jak se nám daří a vždy se snaží pomoci…

Také Ty deníčku víš, že ať již jsme jakýkoliv, tak mamince musíme být vděční. To je jediná osoba v našem životě, která vždy za námi stát bude. Já mám veliké štěstí, že takovou maminku mám. Nikdy jsem mamince pořádně nepoděkoval. Jsem jí tolik vděčný za vše co pro mě Deníčku udělala. I když oba víme, že to nikdy lehké neměla. I přesto, že byla mlaďoučká, tak si mě dokázala nechat a přijala mě.

Děkuji své mamince, že mi vždy pomáhala a pomáhá…  Čím jsem starší, tím více lituji všeho, kdy jsem jí dokázal svým jednáním a slovem ublížit a nemohu být dostatečně vděčný za její veliké otevřené a odpouštějící srdce.

Vážím si každého okamžiku, kdy s maminkou mohu být. Tolik jsme si blízcí a její smysl pro humor mě vždy odzbrojí… Tolik bych si přál, aby nám dal ještě dobrý Bůh mnoho dnů.

Deníčku, prosím Tě važ si své maminky, ať jednou nelituješ, že si mamince neřekl: „mami mám Tě moc rád a děkuji Ti za všechno.“

Všem maminkám, zvláště té mé přeji vše nejlepší k vašemu svátku a moc své mamince děkuji za všechno a především za to, že jsi.

 

+1
  

Ahoj deníčku,

dříve než TI povím, proč Ti píši, se chci omluvit. Ptáš se proč? Protože jsem se Ti dlouho neozval a dnes jsem si uvědomil, že už je to pomalu 2 roky. No snad se teď polepším…

Proč Ti píši? Původně jsem o tomto tématu psát deníčku nechtěl… Je to téma, které je pro mě velice bolestivé a téma za které se mnoho modlím…   

Přečíst celé

+2
  

Můj Deníčku,

v roce 1977 bylo 9. srpna úterý a přišel jsem na tento svět ve 13 hodin.

V srpnu chci děkovat především Bohu za jeho veliké dary, který jsem dostal, děkovat chci taky na své pouti do Fatimy, kam se chystám 10 září.

Deníčku, tolik si uvědomuji, že tak málo děkuji a tak chci hlavně v tyto dny napravit.

Ptáš se Deníčku za co?  Především za dar života.  Za veliký dar víry.  Za dar neustále ochrany a vedení Nebeské Matky Panny Marie.  Za dar výchovy od své maminky.  Za dar povolání.  Za dar tolika úžasných setkání. Za dar učit se od těch, kteří mi byli svěřeni.  Je toho mnoho za co bych chtěl Deníčku děkovat.

Děkuji také Tobě Deníčků a tím i všem, kteří tento blog navštěvují. Děkuji Vám, že na tento web chodíte a tyto články čtete.  Mám velikou radost, že Vás některé články oslovují.

Rád bych Tě Deníčku chtěl o něco požádat.  Napiš mi do komentáře bud zde na blogu a nebo na FB to, co jsme spolu zažili a na co rád vzpomínáš…

Deníčku moc Ti děkuji za Tvé přátelství a myslím na Tebe moc prosím vzpomeň si i ty na mně.

 

Tvůj

Martin

+5
  

Můj deníčku,

naposledy jsme si psali, když papež přijel do Fatimy.  Rozhodl jsem se, že Ti napíši dneska. Rád bych Ti chtěl něco sdělit.

Přečíst celé

+9
  

Můj milý deníčku, sice jsem se zavázal, že na tomto webu se o politice bavit nebudu, ale dnes udělám výjimku. Ptáš se proč?  Jak jistě víš je tomu již 28 let od pádu komunistické strany. Strany, která zde vládla tolik let. Strany, které udělal mnoho zla.

V roce 1989 jsme slýchali: komunismus za pár let už nikdo nebude znát a nikdo je volit nikdy už nebude. Ejhle je to 28 let a komunismus pořád známe a nejen známe, ale je také 3 největší stranou. Sice někteří tvrdí, že KSČM není to samé co KSČ, ale když slyším, třeba takové poslance jako je pan Dolejš, paní Semelová, pan Filip atd, tak je to stále to samé a nic se nemění. Dokonce jsou zde lidé, kteří prohlašují, že vlastně za komunismu, to bylo bezva, že to co dělali, tak hrozné nebylo.

Vrchol všeho si myslím je, kdy jedna soudružka prohlásila, že vlastně nerozumí a nechápe, proč se dělá z 50 let takový problém, že všichni ti co byli odsouzeni, si to zasloužili.

Můj deníčku, přiznám se Ti, když tyto věty slyším, tak si vzpomenu na jeden nápis v koncentračním táboře Osvětim: „Když zapomeneš na to, co si zde prožil, jsi odsouzen k tomu, abys to prožil znovu!“     Jak je tento nápis aktuální. Běhá mi mráz po zádech jak my, Český národ zapomínáme.

Zapomínáme tak, že je potřeba opět padnout na pusu!  Zapomínáme tak, že  zveme prezidenta komunistické Činy, Rusko je náš největší spojenec a vrchol všeho je, že se chce pan premiér Sobotka spojit s komunisty, aby se spojili a udělali koalice. Deníčku, když jsem to slyšel, tak mě ještě teď běhá mráz po zádech. Kam, až je člověk schopen dojít aby získal hlasy?

Proč si my, hrdý Český národ, svobody kterou někteří tvrdě zaplatili, nevážíme?  Copak lidi, kteří za komunismu byli pronásledováni, mučeni, zavíráni do komunistických táborů, umírali zbytečně?

Deníčku vykřič do všech končin země: Můj milovaný národe, vzpamatuj se, dokud je čas! Nedopusť, aby museli naše děti zažít, co zažívali naši předkové. Nedej Bože, aby museli zažít nesvobodu, utlačovaní a bát se říci pravdu.

Deníčku to je to co mě trápí, když vidím co se kolem mě děje. Prosím Tě upozorňuj na to každého, aby oběti komunismu, netrpěli a neumírali zbytečně.

POČÍTADLO NÁVŠTĚV

TOPlist