ÚVOD

Milí čtenáři, jak jste poznali, máme novou podobu mého soukromého webu – blogu, kterou mi pomohl udělat můj dobrý kamarád, který se jmenuje Lukáš, kterému moc děkuji. Doufám, že se Vám tato podoba bude líbit.

Další informace o mně

Biblický citát na dnešní den
Přiblížilo se Boží království. (Lk 10,9)

PŘÍSPĚVKY V RUBRICE

biblické rozjímaní

+4
  

O 4. neděli liturgického mezidobí jsem se zamýšlel nad texty druhého čtení. Apoštol Pavel píše křesťanské obci do Korinta. V té době zde byla taková všehochuť lidí, také díky tomu, se Korint stal hlavní pobočkou obchodu.

Co apoštol Pavel křesťanům do Korinta píše?

Jen se podívejte, bratři, komu se u vás dostalo povolání! Není tu mnoho moudrých (lidí) podle lidských měřítek, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených. A přece: ty, které svět pokládá za pošetilé, vyvolil si Bůh, aby zahanbil moudré, a ty, kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné, a ty, které svět má za neurozené a méněcenné, dokonce i ty, kteří nejsou vůbec nic, vyvolil si Bůh, aby zlomil moc těch, kteří jsou „něco“, aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet. A od něho pochází to, že jste spojeni s Kristem Ježíšem. Jeho nám Bůh poslal jako (dárce) moudrosti, spravedlnosti, posvěcení a vykoupení. Tak se splnilo, co je v Písmě: `Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.‘

1 Kor 1,26-31

Církev – Ecclesia ( shromáždění ). Církev – společenství okolo našeho Pána Ježíše. Ježíš je ten, který nás spojuje.

Přesto, že Pán Ježíš je Boží syn, tak jeho společenství tvoří lidé. Pokud se na lidi v Církvi podíváme tak musíme s Pavlem říci: Jen se podívejte, bratři, komu se u vás dostalo povolání! Není tu mnoho moudrých (lidí) podle lidských měřítek, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených.

krizova_cestaPokud se pravdivě podíváme, tak skutečně církev je dobrá „sebranka“ lidí.  Pokud jsem Vás urazil tak se omlouvám, ale tak to cítím, ale také s Pavlem musím dodat: ty, které svět pokládá za pošetilé, vyvolil si Bůh, aby zahanbil moudréJiž okolo Pána Ježíše bylo plno nevzdělaných rybářů, přesto jeden se stal hlavou Církve a ostatní těmi, kteří skutečně, mnohdy: zahanbil moudré.

Často si kladu otázku proč je tolik slabosti, když Kristu je hlavou Církve? „Aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet“. Naše slabost je naše záchrana, neboť nás chrání před pýchou, neboť bychom mohli být pyšní.

Ano, Církev je plna slabých lidí, ale tím více nás muže uklidňovat že: jste spojeni s Kristem Ježíšem. Jeho nám Bůh poslal jako (dárce) moudrosti, spravedlnosti, posvěcení a vykoupení.  V Ježíši je naše síla a naděje, neboť v Ježíši jsme silní.

Když se máme chlubit tak jedině v Pánu (srov.1 Kor 1, 31)

Proč jsem psal toto zamyšlení? Neboť si myslím, že často se na Církev koukáme skrz prsty, ať již nevěřící, tak často i my věřící. Ano, mnohdy je k tomu důvod, když občas některé lidi vidíme, jak se chovají.

Ale jak se chovám já? Nechovám se já ještě hůře? Kdo jsem já, abych druhé soudil? A když se mám chlubit tak jedině tím co skrze mě dělá Pán neboť bez jeho pomoci nejsem vůbec nic a spolu s Pavlem mohu jen prohlásit, že: `Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.‘

Krásnou neděli Vám všem

 

+9
  

27.12 slavíme svátek evangelista Jana.

Přečíst celé

+9
  

Blíží se štědrý den a my finišujeme s úklidem, pečením, nakupováním dárků atd. Jak jsem, ale prožili adventní dobu? Měli jsme čas se zastavit?  Třeba Vám k zastavení pomohl článek o Vánocích a tradicích. Dnes jsem uvažoval o malém rozjímání o velké noci.

Přečíst celé

+8
  

4. neděle adventní nám nabízí krásné texty. Já bych se rád, ale zamyslel nad evangeliem dnešní neděle a to nad postavou svatého Josefa.

S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Ale dříve než spolu začali bydlet, ukázalo se, že počala z Ducha svatého. Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít. Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů.“ To všecko se stalo, aby se naplnilo, co řekl Pán ústy proroků: „`Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel,‘ to znamená ‚Bůh s námi‘. Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: vzal svou ženu k sobě. Evangelium  (Mt 1,18-24)

josesoucasEvangelista Matouš, který nás bude, po celý letošní liturgický rok provázet, své evangelium směřoval pro křesťany ze židovství. Proto v jeho evangeliu nalezneme mnoho narážek právě na židovství a ne jejich víru, proroky. Matoušovo evangelium, vždy poznáme, když uslyšíme větu: To všecko se stalo, aby se naplnilo, co řekl Pán ústy proroků“. Ano to vše stalo a také naplnilo, co Pán řekl ústy našich proroků, které náš národ tak často nebral vážně. Jejich proroctví se ale naplnilo, naplnilo se v postavě Ježíšově.

Matouš svou první kapitolu začíná rodokmenem Ježíše Krista. Který je sice dlouhý a na první pohled se muže zdát nudný, ale když se podíváme hlouběji, tak zjistíme jak je jeho rodokmen pestrý. Ježíšův rodokmen končí Josefem.

Matouš ve svém evangeliu začíná právě postavou Josefa. Jako jediný jde v postavě Josefa do hloubky. Josef, snoubenec Panny Marie, která byla velice mladá, když byla zasnoubena, tak jak to v tehdejší době bylo zvykem. Josef zjistil, že je jeho snoubenka v požehnaném stavu. Matouš tuto Josefovu situaci definuje slovy:Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít.“  Nechtěl jí vydat pohaně, říká Matouš.  Zákon izraelský mluvil jasně, že taková žena má být ukamenována. Josef to chtěl řešit touto cestou, bez skandálu jí v tichosti propustit jak praví zákon.

svata-rodina-men-002Musel o tom hodně uvažovat, mnoho se modlit a Bůh ho vyslyšel. Jak? Nechme promluvit Matouše: Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů.“ To všecko se stalo, aby se naplnilo, co řekl Pán ústy proroků: „`Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel,‘ to znamená ‚Bůh s námi‘

Bůh s Josefem hovoří skrze sny.  O těchto rozhovorech Matouš píše 1) v případě Panny Marie, 2) když utíkali do Egypta před Herodem a za 3) když se z Egypta vraceli zpět.

Sny i tento prostředek Bůh požívá. Co se zdá je sen, toto bychom řekli dneska. Dnešní člověk by sen rozebral a to nejlépe psychologicky…   Co udělal Josef?  Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: vzal svou ženu k sobě.

Nějak o snu nešpekulova, nerozebíral ho, ale vstal a vzal svou ženu k sobě. Důvěřoval Bohu, že co dělá, dělá dobře. Čím muže být Josef vzorem v dnešní době?  Muže být vzorem tichosti a veliké důvěry v Boží vedení.

Advent je dobou přípravy, dobou ticha a v tom nám muže být vzorem právě svatý Josef. Josef naslouchá, modlí se a koná. Udělejme si v tyto dny čas a konejme tak jako právě Josef.

Sv. Josefe, přimlouvej se za nás!

 

+22
  

Opět se zamýšlím nad krásným textem Lukášova evangelia 31. neděle mezidobí. Hlavní myšlenkou je ubezpečení: Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo. My si, ale text přečteme celý.

Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Byl tam jistý člověk, jmenoval se Zacheus. Byl to vrchní celník, velmi bohatý. Rád by uviděl Ježíše, jak vypadá, ale nemohl, protože tam bylo plno lidí a on byl malé postavy. Běžel napřed a vylezl na fíkovník, aby ho uviděl, protože tudy měl procházet. Když Ježíš přišel k tomu místu, podíval se nahoru a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů: dnes musím zůstat v tvém domě.“ On rychle slezl dolů a s radostí ho přijal. Všichni, jakmile to uviděli, reptali a říkali: „Vešel jako host k hříšníkovi!“ Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovici svého majetku, Pane, dám chudým, a jestli jsem někoho o něco ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně!“ Ježíš mu řekl: „Dnes přišla do tohoto domu spása. Vždyť i on je potomek Abrahámův. Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo.“ Lk 19,1-10

Přečíst celé

+22
  

Rád bych dnes s Vámi uvažoval o krásném evangeliu 30. neděle liturgického mezidobí. Nejdříve se do textu Lukášova evangelia začteme:

Některým lidem, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl Ježíš toto podobenství: „Dva lidé šli do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus a druhý celník. Farizeus se postavil a modlil se v duchu takto: „Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé: lupiči, podvodníci, cizoložníci nebo i jako tamhleten celník. Postím se dvakrát za týden, odvádím desátky ze všech svých příjmů.“ Celník však zůstal stát vzadu a neodvažoval se ani pozdvihnout oči k nebi, ale bil se v prsa a říkal: „Bože, buď milostiv mně hříšnému.“ Říkám vám: Celník se vrátil domů ospravedlněn, ne však farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

Lk 18,9-14

Přečíst celé

+31
  

Slavíme 17. neděli v mezidobí.

Snažím se zamyslet nad texty dnešní bohoslužby slova, která nás uvádí do krásy vytrvalé modlitby a důvěry. Jako by nás tyto texty, připravovali na velikou událost v Krakově: „ Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.“  

Přečíst celé

+34
  

Dnešní noci ve všech chrámech světa zněla radostná zpráva:  „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tady, byl vzkříšen.Lk 24,5-6  Dnešní noc rozzářilo krásné ráno, jako by se i příroda probrala… Sluníčko rozzářilo naší zem, jako by i příroda chtěla říci: „Pán Ježíš skutečně vstal“.

Dnes jsem rozjímal nad textem Lukášova evangelia 24 kapitole.

Přečíst celé

+32
  

Moji milí,

Velikonoce největší a nejkrásnější křesťanské svátky. Tyto svátky mě vždy něčím osloví… Letos jsem se zamýšlel nad postavou svatého Petra.

Přečíst celé

+30
  

Milí přátelé, dneska jsem se zamýšlel nad texty 4. neděle adventní. Pár myšlenek jsem se rozhodl na svém blogu uveřejnit.

Přečíst celé

POČÍTADLO NÁVŠTĚV

TOPlist